V posledních letech se hodně mluví o emoční inteligenci. Je totiž klíčovým faktorem nejen pro úspěch na profesní úrovni, ale také v oblasti mezilidských vztahů. Emoční inteligenci bychom mohli definovat jako aspekt inteligence související se schopností rozpoznat, prožívat a asertivně zvládat své vlastní emoce i emoce druhých.
Co je emoční inteligence?
Je to schopnost rozpoznat své vlastní pocity i pocity druhých a pozitivně tyto emoce zvládat, a to jak uvnitř sebe sama, tak v sociálních vztazích. Emoční inteligence doplňuje schopnosti, které se běžně hodnotí v testech inteligence, které se ale zaměřují pouze na kognitivní schopnosti a racionální myšlení.
Člověk s emoční inteligencí je schopen „sebemotivace“ a pokračuje v dosahování svých cílů navzdory frustracím a možným neúspěchům. A co naopak lidé s emoční inteligencí nedělají?
Nevěří, že způsob, jakým vnímají určitou situaci, odráží realitu
Lidí s emoční inteligencí vnímají své emoce jako „reakce“ na danou situaci, nikoli jako přesné parametry pro hodnocení toho, co se děje. Připouštějí, že jejich reakce může mít více společného s jejich osobními problémy než s danou objektivní situací.
Nepředpokládají, že vědí, co je skutečně učiní šťastnými
Vzhledem k tomu, že všechny své referenční body umisťujeme do minulosti, nemáme možnost určit, co by nás mohlo učinit skutečně šťastnými nyní. Lidé s emoční inteligencí to chápou a jsou otevření každé zkušenosti, ke které je život vede, protože vědí, že všechno má svou pozitivní i negativní stránku.
Nepotlačují své emoce
Lidé s emoční inteligencí své emoce nepotlačují. Místo toho je „vítají“ a s upřímným zaujetím je zkoumají. Vědí, že potlačování emocí může vést k vnitřnímu napětí a dlouhodobým zdravotním problémům. Proto se snaží své emoce chápat a zvládat zdravým a efektivním způsobem.
Neodsuzují své emoce
Kromě toho se tito lidé za své emoce neodsuzují. Vědí, že každá emoce má svůj důvod a že je důležité své pocity přijmout. Vyhýbají se označování emocí jako striktně pozitivních a negativních, snaží se porozumět poselství, které se jim každá emoce snaží předat.
Nevyhýbají se emočním výzvám
Lidé s emoční inteligencí se nevyhýbají emočním výzvám ani obtížným okamžikům. Vědí, že řešení emočně složitých situací je příležitostí k růstu a učení. Výzvy přijímají jako součást cesty sebepoznání a snaží se je překonávat s odvahou a vytrvalostí.
Nenechají se zahltit negativními emocemi
Pokud disponujete emoční inteligencí, víte, že je přirozené prožívat smutek, hněv nebo frustraci, ale jste rovněž odhodláni nedovolit, aby tyto emoce ovládly váš život. Místo toho hledáte konstruktivní způsoby, jak se s negativními emocemi vypořádat, jako je pohyb, meditace nebo otevřený dialog s důvěryhodnými lidmi.
Neignorují emoce druhých
Lidé s emoční inteligencí jsou pozorní k emocím druhých a neignorují je. Vědí, že empatie je základem pro budování smysluplných vztahů a vytváření prostředí vzájemné důvěry. Snaží se porozumět emocím druhých a empaticky na ně reagovat, nabízejí aktivní naslouchání a skutečnou přítomnost.
Nevyhýbají se otevřené komunikaci
Tito lidé znají důležitost otevřené a upřímné komunikace. Vědí, že komunikace je mocným nástrojem pro řešení konfliktů a budování pozitivních vztahů. Nebojí se jasně a účinně vyjádřit své pocity a komunikační problémy řeší s trpělivostí a pochopením.
Neuzavírají se před introspekcí
Lidé s emoční inteligencí se neuzavírají před introspekcí. Jsou ochotni kriticky a upřímně zkoumat sami sebe a snaží se pochopit své slabé stránky a oblasti, ve kterých mohou růst. Vědí, že sebereflexe je prostředkem osobního a emocionálního rozvoje, a jsou otevřeni přijímání konstruktivní zpětné vazby.
Nevylučují se z autentických vztahů
Jsou si vědomi, že citové propojení s druhými je základem jejich štěstí a pohody. Proto se snaží budovat a udržovat upřímné vztahy založené na vzájemné důvěře, porozumění a empatii.
Může se člověk stát emočně inteligentním?
Na tuto otázku existuje mnoho různých odpovědí. Obecně se předpokládá, že částečně se člověk s emoční inteligencí rodí, ale částečně je možné „osvojit“ si ji v průběhu života. Jak na to?
- Uvědomujte si své emoce – přiznejte si, že se zlobíte, máte radost, jste frustrovaní, i když tyto emoce možná nepovažujete za správné.
- Přiznejte si své limity.
- Snažte se vždy hledat alternativní odpovědi, nespokojte se pouze s tou nejzřetelnější odpovědí.
- Naučte se ve všech situacích spekulovat a „fantazírovat“.
- Pozorujte lidi kolem sebe a analyzujte jejich chování.
Rozvoj emoční inteligence zahrnuje neustálou snahu o pochopení a zvládání vlastních emocí a také všímavost k emocím druhých. Lidé s emoční inteligencí se vyhýbají potlačování, odsuzování nebo ignorování emocí, raději je přijímají a učí se z nich.
Jsou ochotni čelit emočním výzvám, konstruktivně zvládat negativní emoce a otevřeně a upřímně komunikovat. Toto chování jim umožňuje rozvíjet autentické vztahy a žít vyrovnanější a emočně plnohodnotnější život.
Zdroj: apa.org, psychologytoday.com
