Ano, i pouhý fakt, jestli si dopřejete kousek čokolády, je o vašem sebeovládání. Jen pohled ve vás spustí slinění a stimuluje vzpomínku na to, když se jazyk dotkne tohoto sladkého pokušení. Sebeovládání však není řízeno jen emocemi, jak se mnozí domnívají. Je to touha a jakési nutkání, které nás k tomu vede. Vy tak máte dvě možnosti, buď se do čokolády zakousnout nebo odolat.
Stejně tak to funguje i v jiných situacích. Máte vylézt z postele, ale ještě si chcete vychutnat teplo vaší peřiny. V životě tak těmto okamžikům čelíme všichni a jestli máme vysokou nebo naopak nízkou sebekontrolu, souvisí i s kognitivními procesy a sociální inteligencí.
Co je teorie sebeovládání?
Sebeovládání přináší nejen bohaté zkušenosti, ale je také nezbytné pro náš život. Efektivní sebeovládání je spojeno s úspěchem i na pracovním poli. Navíc posiluje dobré duševní a fyzické zdraví.
Prodlužuje život a slouží rovněž jako prostředek pro dosažení individuálních cílů. Jedná se o kognitivní proces, který umožňuje lidem obranu v impulzivních reakcích jeho chování.
Teorie se točí kolem základní jednotky – negativní zpětné vazby
Environmentální stimul vytváří reakce, jejichž výsledkem je chování, které je srovnáváno s referenční hodnotou, která vede, buď k dosažení cíle nebo nekontrolovatelnému odvedení od něj. Současně se předpokládá, že abstraktní cíle jsou naplněny za delší dobu, než konkrétní.
Teorie se vyvíjely v průběhu času a v posledních letech byla zajímavou oblastí výzkumu sebeovládání i morálka a lidská síla. Když víme, jak se můžeme změnit, vytváříme si tím půdu pro prosperující život. Teorie sebekontroly se rozšířila v mnohem rozsáhlejší koncept a nepředstavuje jen namáhavou inhibici impulzů, které popsaly předchozí modely.
Je o mnohem hlubším pochopení
Není jen o tom se něčemu vyhnout nebo tomu jít naproti. Nastiňuje i sociální vazby a podrobně vysvětluje, jak by třeba mohl dopadnout nezletilý jedinec, který neuposlechne sebekontrolu. Jeho chování bude společností označováno jako delikventní.
Sebeovládání má tedy určitě svou podstatu a je nutné si ho osvojovat již odmala. Děti by se měly učit, jak odvést pozornost od uspokojení. Je to dovednost, která se jim v dospělosti neztratí. Samoregulace zlepšuje sebekontrolu a záleží i na jiných aspektech, např. na opatrnosti a dalších kognitivních schopnostech.
Kroky k lepšímu sebeovládání
Dejte si dostatek času na rozhodování, nebuďte impulsivní. Budujte v sobě silné stránky týkající se zvědavosti, ale i lásky k učení. To jsou nástroje, které vám pomohou růst v oblasti sebeovládání. Základem je vidět alternativní možnosti. Posilujte sociální inteligenci, stanete se empatičtějšími a dokážete projevit soucit.
Zdroj: positivepsychology.com
