Proč je obtížné si pamatovat věci, které se nám staly před dosažením věku 4 let?

Říká se, že naše osobnosti jsou utvářeny v dětství, ale je velkou ironií, že si sotva můžeme pamatovat něco z našich raných let? Tento jev lze aplikovat téměř na všechny lidi a má dokonce oficiální termín – dětská amnézie. Jak vyrůstáme, zapomínáme na lidi, události a dokonce i na místa, se kterými jsme se jako děti setkali.

Co je dětská amnézie a kdy k ní dojde

Dětská amnézie je neschopnost dospělých připomenout detaily událostí, které se se jim staly před dosažením věku 4 let. Děti před dosažením věku 7 let jsou schopni si vzpomenout 60% nebo více jejich událostí v raném věku, zatímco děti ve věku 8 a 9 let mohly dosáhnout pouze 40%. Procházíme různými fázemi našeho vývoje, tím méně si pamatujeme, co tomu předcházelo.

Naše vzpomínky úzce souvisí s naší schopností mluvit

Jednou z teorií, proč neukládáme své dětské vzpomínky, je to, že jsme v té době nemohli komunikovat verbálně. Když získáváme paměť, používáme slova a můžeme ji popsat velmi podrobně, což vyžaduje jazyk. Většina dětí nezačne mluvit před dosažením věku 2 let, takže si prostě nedokážou vytvořit soudržnou paměť.

Náš vývoj mozku hraje obrovskou roli

Jak vyrůstáme, naše mozky dělají hodně těžké práce, takže jedna studie dospěla k závěru, že „když jsou mozky zaneprázdněny pěstováním spousty nových buněk, neukládají vzpomínky, které by jinak byly dlouhodobé.“ Kromě toho si nemůžeme ani fyzicky vybavit každodenní události před 3-4 lety, protože naše epizodická paměť ještě nenastartovala. Proto jsme schopni mít abstraktní vzpomínky, jako je park, do kterého jste často chodili, ale ne to, do které zmrzlinářské prodejny vás vaše máma jednou vzala.

foto: pixabay

Naši rodiče vážně mění, jak si vybavujeme určité události

Další studie naznačuje, že naši rodiče dokážou změnit příběh našeho dětství. Přemýšlejte o tom, máme tendenci držet se paměti lépe, pokud si ji připomínáme, proto si pamatujeme události, které naši rodiče považují za důležité. Tato stejná studie zjistila, že děti si po projednání se svými otci vzpomínají na stejnou událost odlišně, na rozdíl od svých matek. Děti jsou vnímavé, takže je zásadní pomoci jim uchovat si jen dobré vzpomínky a správně je vnímat.

Všechno se scvrkává na to, co na nás zanechalo trvalý dojem

V konečném důsledku si děti uchovávají vzpomínky, které jsou plné emocí, pozitivních i negativních. Toto zjištění dokonce umožňuje malým dětem před soudem vydávat svědectví. Je tedy pravděpodobné, že si dokážete vzpomenout na časnou paměť, ta pro vás má největší význam a vyvolává silnou emocionální reakci.

Autor: Petra Hornová
ZAVŘÍT