Existuje nesčetně mnoho starodávných mýtů o magické síle zeleniny, kterou se nám rodiče snažili vštípit již jako dětem. Nicméně fakt, že konzumace mrkve, způsobí lepší vidění ve tmě, je spíše „science fiction“.
To však neznamená, že potraviny nemohou vlastnit léčivé potenciály. Určité suroviny prokazatelně zlepšují kognitivní funkce, což je koneckonců také vědecky podloženo. Chcete být bystrý jako rys a chytrý jako liška? Pojďte si přečíst, co byste měl(a) konzumovat.
Podpora inteligence a paměti
Jsou za to zodpovědné dva rostlinné pigmenty – lutein a zeaxanthin. Díky nim je člověk schopen využívat své znalosti celý život. Ve vysokých koncentracích se tyto látky vyskytují v kapustě, špenátu a avokádu. Nemusíte však tuto stravu zařazovat každý den, zřejmě by vám přemíra „zeleného“ začala mimo jiné lézt i na nervy.
Lutein a zeaxanthin jsou taktéž ve žloutcích a tučnějším hovězím masu. Tyto dvě sloučeniny zvyšují rychlost vizuálního zpracování podnětu a lepší sportovní výkonnost.
Správné zásady ve stravování by mohly mít své opodstatnění i v případě snížení depresí a úzkostí. Jsou rovněž dávány do souvislosti se zánětem. Zánět je totiž základním kamenem pro vznik chronických nemocí a podle Světové zdravotnické organizace představují 60 % všech celosvětových úmrtí.
Riziko demence a Parkinsonovy nemoci
Tyto typy nemocí byly ve starověku relativně vzácné a zahrnují Alzheimerovu a Parkinsonovu chorobu (dnes mnohem častější). Zánět, který se vyvinul jako ochranný mechanismus, signalizuje našim mozkům, že je tělo nějakým způsobem napadeno.
Protizánětlivá strava
V boji proti zánětu je vhodné zařadit křupavou zeleninu jako je květák, brokolice a zelí. Tento druh zeleniny produkuje sloučeninu zvanou sulforafan, jejíž studie jsou spojovány s ochranou pokožky, posílením paměti, ale i se zlepšením autismu.
Mladé růžičky brokolice, mají stokrát větší množství této sloučeniny, než ty dokonale zralé. Zelený čaj je zase užitečný kvůli přítomnosti kofeinu a další psychoaktivní sloučeniny zvané theanin. Pochvalu si zaslouží borůvky, extra panenský olivový olej a tmavá čokoláda.
Nejde o dietu, ale životní postoj
Je zajímavé, že navzdory nekonečným studiím chválícím fyzické a environmentální výhody veganství, nejde o dietu, která by se dala všeobecně z kognitivního hlediska doporučit. Veganství totiž není pravděpodobně to, co historicky vedlo k vývoji našeho mozku. Vědci se domnívají, že to byl přístup k masu, který nám umožnil pomocí tuků vyvinout mozkové funkce.
Za zmínku stojí DHA – živina, která tomu hodně napomohla. Mimo DHA obsahují živočišné produkty také vitamín B12, zinek, železo a cholin. Abychom se cítili fit, měli bychom snížit příjem sacharidů. Konzumenti sacharidů v počtu nad 300 gramů denně jsou ohroženi mnoha neblahými účinky.
Zdroj: independent.co.uk
