Iracionální přemýšlení nás může stáhnout až na samé dno

Většinou věříme, že naše činy a chování jsou určeny naší logikou a naší racionální myslí. Ale když se podíváte blíže, uvidíte, že nejsme tak racionální, jak si o sobě myslíme. Často propadáme stereotypům a nálepkám, což nakonec vede k různým kognitivním zkreslením, díky nimž je náš život méně příjemný.

Haló efekt

Haló efekt je, když uděláme neobjektivní názor na osobu, objekt nebo jev založený pouze na jediném znaku jejich charakteru nebo vzhledu. Nejpopulárnějším případem tohoto efektu je stereotyp fyzické přitažlivosti. Znamená to, že atraktivnější lidé jsou považováni za laskavější, chytřejší a příjemnější, i když o tom není žádný přímý důkaz.

Nebezpečí této pasti spočívá v tom, že potlačujeme naši schopnost vidět lidi (nebo situace) jasně a racionálně. V důsledku toho se můžeme mýlit v úmyslech druhých a důvěřovat někomu, komu bychom neměli.

Abilénův paradox

Tento paradox se projevuje ve skupinách. Jde o to, že lidé se rozhodují kolektivně pro něco, co jednotlivě často nechce nikdo z nich. Často se to stává v práci, každý si o sobě myslí, že to bude vypadat špatně nebo líně, pokud nebude chtít pracovat v sobotu, takže chodí do práce v sobotu, i když ve skutečnosti do ní nechce nikdo.

Důvod takového paradoxu spočívá v nedostatečné komunikaci mezi lidmi. To je důvod, proč poctivost může pomoci zabránit takovým nedorozuměním.

Čtení myšlenek

Toto kognitivní zkreslení lze pravděpodobně vidět ve většině rodin. Často věříme, že víme, co si o nás myslí ostatní lidé. A často jsme si jisti, že si myslí něco špatného. A nejhorší na tom je, že pokud tyto myšlenky nezastavíme včas, můžeme začít jednat určitým způsobem, aby nás lidé milovali, což nakonec povede k opačnému výsledku.

Když se těmto myšlenkám poddáme, je pravděpodobnější, že uděláme nesprávné závěry o lidech a jejich motivech. V těchto situacích jsme více podráždění.

Sebekritika

Ano, věřit, že sebekritika je pro nás dobrá, protože nás motivuje dělat něco nového, je další populární pastí na myšlení. Vede to jen k pocitu viny a dalším psychologickým problémům.

Sebekritika není nic jiného než známka špatné sebeúcty. Negativní vnitřní dialog také hraje další kognitivní zkreslení, což nás nutí ignorovat všechny pozitivní informace o situaci a soustředit se na špatné věci. Začneme tedy zpochybňovat všechny naše úspěchy a soustředíme se na neúspěchy.

Efekt Lake Wobegon

Jiným názvem tohoto efektu je „efekt vysokého sebevědomí“. Na rozdíl od sebekritiky je to pozitivní iluze, díky níž se lidé hodnotí jako „lepší než průměrní“. Stále to však vede k nesprávným závěrům, které nemají nic společného s realitou.

Toto zkreslení může vést k velmi odlišným výsledkům. V nejhorších případech mohou lidé přestat zlepšovat své dovednosti, protože si myslí, že už jsou lepší než všichni. Sníží to jejich šance na úspěch.

Efekt falešné shody

Na rozdíl od babilénského paradoxu je účinek falešné shody, když si myslíme, že většina lidí sdílí náš názor. Často říkáme „Každý to dělá“ nebo „Většina lidí takhle žije“, i když neexistují žádné statistické údaje, které by to dokázaly.

Je zajímavé, že opačný názor nutí lidi myslet si, že ten druhý se vlastně mýlí. Takže když lidé mají toto kognitivní zkreslení, je pro ně opravdu těžké kriticky myslet a přijímat názory ostatních lidí, i když mají lepší argument.

Zdroje: sciencedirect.com

Autor: Petra Hornová
zavřít reklamu