Člověk se vyvinul v prostředí, kde bylo střídání dne a noci něčím samozřejmým a stabilním. Tento rytmus tedy ovlivňuje regulaci celé řady fyziologických dějů.
Biologické hodiny
Jejich hlavním synchronizátorem je pravidelné střídání světla a tmy. Dříve nebylo normální mít světlo v noci, ale nebylo normální ani to, že lidé celé dny tráví zavření v potemnělých budovách, kam se denní světlo téměř nedostane. Není se pak čemu divit, že naše vnitřní hodiny přestávají správně fungovat.
Budiž světlo
Určité orgány pracují intenzivněji v danou dobu. Například žaludek mezi 7.00 až 9.00 hodinou ranní, srdce mezi 11.00 až 13.00 hodinou. Ale platí, že správně fungují pouze tehdy, pokud se přes den vystavujeme slunečním paprskům a v noci nás naopak světlo neruší.
Jestliže tomu tak není, dostávají se naše orgánové soustavy do konfliktu. Také platí, že čím větší je rozdíl mezi světlem ve dne a tmou v noci, tím lepší mají naše biologické hodiny přehled a organismus ví, kdy se má vzbudit, správně reguluje stravování, hladiny hormonů, krevní tlak a metabolismus celkově. Světlo povzbuzuje naše kognitivní funkce a zlepšuje náladu. Některé firmy na tento fakt reagují třeba tím, že nechají zbudovat prosklené stropy. Čím více světla lidé mají, tím lépe pracují, jejich nálada je lepší a motivace větší.
Život v budovách
Kolik světla má být v budově stanovuje hygienická vyhláška. Ta říká, že 1/3 prostor má být orientována na prosluněnou stranu. Ironií je, že v Praze byl tento požadavek vypuštěn, protože to prý komplikuje stavební práce. Kancelářské budovy často vypadají jako ideální, protože jsou zde celoprosklené fasády, ale potřebu světla saturují pouze místa u oken, nikoli v hloubce místnosti, a navíc zde dochází k přehřívání.
Nerespektování dne a noci
Studie potvrdily, že nerespektování dne a noci ovlivňuje míru civilizačních chorob. Pomineme-li psychické problémy, jedná se například diabetes II. typu, protože produkce inzulinu je regulována právě našimi vnitřními hodinami. Obdobná situace je i u endokrinních nádorů (například u nádoru štítné žlázy či prsu). Imunitní systém potřebuje jasnou informaci o tom, kolik je hodin, aby dokázal včas spustit záchranné procesy.
Imunitní systém pracuje nejlépe za tmy. Jenže my jsme zvyklí pracovat dlouho do noci na počítači, sledovat televizi nebo jen tak brouzdáme pomocí telefonu na sítích, třebaže už v posteli. Tělo kvůli modrému světlu, které tyto přístroje vyzařují, nepozná, že je noc a nespustí pak v plné síle regenerační procesy.
Proto – choďte na procházky a buďte co nejvíce venku, tak se sníží negativní vliv moderního života na organismus.
