Ty budeš chodit k psychiatrovi? To jsi blázen? Bereš antidepresiva? To jsi určitě blázen. A co jako děláš? Ležíš na sedačce a mluvíš o sobě? Každý vidí návštěvy odborníků na duši jinak, mnoho z lidí to bere jako krok zpátky, někdo si hned představí, že jste blázni, zralí do nemocnice, protože „normální“ člověk k psychologovi nebo psychiatrovi nechodí. To, že vám je občas smutno, je normální, to by byl nemocný každý druhý. I takové názory mezi lidmi přetrvávají a spoustu lidí to odradí od návštěvy psychologa nebo rovnou psychiatra. Další to bere jako krok zpátky, jako své selhání a návštěva psychiatra se rovná svěrací kazajce. Jenže tak to vůbec není.
Když bolí duše
Něco vás trápí, bolí vás duše a vy si neumíte pomoci sami. I když máte po ruce dobrého kamaráda či kamarádku, není to ono. Potřebujete nezaujatého člověka, co bude naslouchat, bude mít pochopení, i když vaše okolí si bude klepat na čelo. Rodina je zainteresovaná, často s nimi i problém souvisí, i když ne přímo. Pomocná ruka psychologa nebo psychiatra je v tomto ohledu dobrou pomoci a není nutno se za to stydět! Pomáháte si, podobně jako jdete k lékaři, když kašlete a máte velkou rýmu.
Kdo je kdo?
Psycholog je odborník, který může pomoci široké škále lidí. Nedává vám léky, spíše naslouchá a pomáhá se na problémy dívat z jiných úhlů, snaží se rozklíčovat problém, hledat společně s vámi řešení, vést vás správným směrem. Můžete se s ním setkat už v pedagogicko-psychologické poradně, soukromých ambulancích nebo třeba u některých profesí je nutné psychologické vyšetření. Psychiatr je lékař, má vzdělání pro duševní poruchy člověka, může předepsat léky, diagnostikovat duševní poruchy a je tím, kdo navrhuje řešení jako antidepresiva, pobyty v léčebnách či jiných zařízeních. Vytváří znalecké posudky a podobně. Řešíte, jestli navštívit psychologa nebo psychiatra? Jaké mýty se o nich můžete dozvídat a co vás může odradit?
Psycholog je o hrdosti
Zejména by vám neměla hrdost dovolit se objednat, protože přiznáte nějakou slabost, což není správné. Požádat o pomoc jednoduché nebývá, to bez debat. Říci, jsem v koncích, potřebuju něčí pomoc je pro někoho zcela normální, pro druhého to je věc, kterou vyslovit nahlas nesmí. Když onu hrdost spolknete nebo překonáte, můžete hodně získat. Když sami dospějete k tomu, že pomoc se vám bude hodit, že to bude potřeba, je to krok správným směrem. Dospěli jste k názoru, že pomoc je potřeba, takže si chcete pomoci. Hrdost je hezká vlastnost, tak proč nebýt hrdí na to, že umíte přiznat slabost a chcete se s ní poprat?
Co řeknou ostatní?
Co, když se to dozví vaše okolí? Lidi se nad vámi budou ošklíbat, pomlouvat vás, řešit, proč chodíte k psychologovi nebo psychiatrovi. A takové ty řeči typu „no, co ta tak může řešit, vždyť se má skvěle“ jsou ty, které vám často brání v tom nechat si pomoci. Máte možnost navštívit odborníka v jiném městě, můžete využít třeba také linku důvěry, která je anonymní. A vůbec nejlepší je překonat to, co řeknou lidi. Jde o vás a váš život.
Není to tak hrozné
Přece to ještě vydržíte, překousnete, nechcete řešit, zasunete to do podvědomí. A to možná na chvíli pomůže, ale nezmizí to. Problém ve vás bude dřímat, projeví se jinak, později a třeba taky větší silou. Psychické problémy a bolest duše má tu nevýhodu, že není vidět. Neodhalíte ji často pouhým pohledem, a pokud nezačnete problém řešit, pak se nic nestane a bude vás dál ovlivňovat.
Nepřehlédněte: Nastavte mysl na optimismus: Jak být šťastnější?
Já nejsem blázen!
To nejste, ale lidé, kteří chodí k psychologovi nebo psychiatrovi nejsou blázni. Blázen je ten, kdo tomu věří, takže ruku na srdce – jste blázni? Nedovolte sami sobě připustit myšlenku, že jste blázni. Přeci, když vás něco bolí, neznamená to, že jste hypochondři nebo rovnou lazaři. Jen vás něco bolí, jste nemocní a vhodnou léčbou si pomůžete. Tak to je i u psychických problémů.
Autorská text | zdroj foto: pexels.com
