Vědomí, že jsme udělali něco špatného nebo že se nám něco nepovedlo, se pro některé z nás nemusí zdát velkým problémem. I když to připustíte před jinou osobou, může se to změnit ve zcela jinou situaci. Můžeme dokonce vytvořit celé drama se snahou popřít naše chyby. Je zajímavé, že za tímto chováním jsou hluboké důvody.
Jsme ovládáni svými emocemi
Když v něco hluboce věříme nebo se staráme o určité téma, může být pro nás těžké udržet si své pocity pro sebe. A když se nás někdo jiný pokusí přesvědčit, že opačný názor je správný, mohli bychom explodovat. Protože jsou naše emoce silné, někdy se nám může zdát těžké být racionální a logický, i když hluboko uvnitř víme, že jsme udělali chybu.
Můžeme se cítit zranitelní
Být tím, kdo má vždy pravdu, může zvýšit naše sebevědomí a dokonce nás dělá silnějšími. Na druhou stranu, můžeme omluvu považovat za známku slabosti. Další nepříjemnou emocí, která k tomu může přispět, je pocit ponížení. Když říkáte, že je vám to líto, vyžaduje to hodně odvahy a vnitřní síly.
Nechceme se cítit poníženě
To může být obzvláště důležité, pokud máme nějakou autoritu a máme na starosti spoustu lidí. V tomto případě si nemůžeme dovolit dělat chyby nebo ukázat, že jsme něco udělali špatně, jinak bychom se mohli zdát nevhodní pro vůdcovskou roli, ve které jsme. Ve skutečnosti však lidé mohou ztratit respekt k nadřízenému, který odmítá uznat, že udělal chybu.
Nechceme přijmout odpovědnost
Někteří to nadále popírají, protože věří v jednoduchou logiku. Pokud si nepřiznáte, že jste udělali něco špatně, nemusíte za to nést žádnou odpovědnost. Bojíte se následků, které mohou vaše činy způsobit. Jedinou možností, kterou vidíte, je tedy to zapřít a doufat v nejlepší.
Tvrdohlavost nám brání v přiznání chyb
Někdy můžeme jen těžko připustit chybu kvůli svým tvrdohlavým principům a našemu egu, i když jsou nelogické. Můžeme si být vědomi, že se mýlíme a že naše jednání mohlo někomu ublížit. Ale současně nemůžeme ani vydržet myšlenku, že to připustíme, kvůli zvláštnímu principu: nechceme být první, kdo se „vzdá“. Místo toho raději počkáme, až se ten druhý vzdá a nejprve se omluví, i když to není jeho chyba.
Autorský text
