Pokora je v moderním světě často opomíjena a mnozí z nás ji považují za podřadnou a nedůležitou. Navíc na pokorného člověka bývá často nahlíženo jako na slabého či křehkého. To ale není pravda. Většina lidí totiž neví, co vlastně pokora znamená. Víte, v čem se liší od skromnosti?
Být pokorný není „cool“
Dnešní společnost je soutěživá a zaměřená především na výkon, a to nejen v zaměstnání, ale i v osobním životě. Ti, kterým se podaří splnit všechna kritéria kladená běžným myšlením, jsou považováni za odpovídající očekáváním. Ti, kterým se to nepodaří, jsou někdy nuceni uchýlit se k podvodům, aby ostatní „dohnali“, jiní se propadají do depresí.
Poctivost se dostala „až“ na druhé místo za individuální úspěch. Je to také proto, že si pleteme sebeúctu s úspěchem. Máme tendenci idealizovat si lidi s jejich úspěchy v jakékoli oblasti, vše je redukováno na číslo, které měří hodnotu a sílu „profilu“ na rozmanitých sociálních sítích.
S těmi, kteří „v životě uspěli“, pak zacházíme, jako by byli „nadlidé“, a zapomínáme, že nikdo není dokonalý. Právě proto je tak důležité, aby naše společnost znovu objevila hodnotu či ctnost, která je dnes tak často přehlížena – pokoru.
Věčné dilema
Pokora a skromnost se často používají jako synonyma, ale není tomu tak. Pokora je hodnota, zatímco skromnost je chování, které vyplývá z pokory. Být pokorný znamená uvědomit si své hranice, odpoutat se od přílišného sebevědomí a pýchy. Pokora souvisí s bytím, skromnost s konáním a s vystupováním. Ve skutečnosti se bohužel často stává, že se setkáváme s lidmi, kteří skromnost pouze předstírají.
Pokora je výchozí hodnotou, která může člověku pomoci získat zpět perspektivu a neupřednostňovat osobní úspěch před ostatními základními ctnostmi, jako je čestnost či poctivost. Pokoru lze rozvíjet cílevědomým a soustavným úsilím. Jak ji ale vypěstovat?
Přijměte pohled druhé osoby
Prvním krokem je přijmout, že všichni máme určité předsudky, a to nejen o druhých, ale i o nás samých. Zpětná vazba, kterou nám o nás dají ostatní, nám může pomoci tyto předsudky a klamné názory překonat. Naučte se přijímat nejen pochvalu, ale i kritiku druhých, snažte se pochopit jejich úhel pohledu místo toho, abyste se ihned reflexivně bránili.
Pokud stejný názor nebo kritika přichází z různých zdrojů, pravděpodobně jste identifikovali „věc“ ke zlepšení. Vyhnete se tak pasti přehnané sebedůvěry, která zatemňuje úsudek a objektivní kritické myšlení.
Pokora jako ochrana
Pokora nás pomáhá držet při zemi a zároveň je protilátkou proti studu, protože zahrnuje naši lidskost. Chrání také před individualismem. Ti, kdo jsou pokorní, nemají vrozený pocit oprávněnosti, ale mají pocit, že si každý úspěch musí zasloužit. A ví, že k tomu mohou potřebovat ostatní, proto se nepovažují za nadřazené.
Učte se od ostatních
Bez ohledu na úroveň vašeho vzdělání nebo inteligence se vždy můžete od někoho jiného naučit něco nového. Nejlepšími zdroji učení jsou lidé, kteří mají jiné vzdělání a socioekonomické či kulturní zázemí než vy. V rozmanitosti se skrývá příležitost k růstu.
Téměř nikdo nedosáhne toho, čeho dosáhne, nebo se nestane tím, kým je, bez pomoci někoho jiného. Někoho, kdo nám pomohl, podpořil nás, povzbudil, vyslechl nás, nebo nás dokonce konstruktivně zkritizoval.
Vypěstujte si zvyk pozorovat a uvědomovat si, jak moc ostatní přispívají k vašemu růstu. V dalším kroku si pak uvědomte i to, kolik toho dělají též pro společnost jako celek, například kolega v práci, který je ochoten udělat něco navíc pro týmový projekt, nebo manželka, která se stará o rodinné záležitosti, když vy nemůžete.
Vyjádřete těmto lidem vaši vděčnost. Přiznat druhému člověku zásluhy za to, že vám „zlepšil život“, je dobré nejen pro něj, ale i pro vás.
Usilujte o výsledek ze správných důvodů
Pokud se ve svých výsledcích orientujete pouze na slávu a bohatství, nakonec, i když dosáhnete úspěchu, v nějž jste doufali, se budete pravděpodobně cítit prázdní. Stanovte si cíle, které pozitivně ovlivní životy druhých, aniž byste za to něco chtěli.
Naučte se omlouvat
Na mezilidské úrovni pokora posiluje sociální vazby. Pokorní lidé uznávají a přijímají odpovědnost a omlouvají se za své chyby. Jsou to omluvy upřímné a kvalitní, a tedy rovněž účinné při snižování konfliktů a nápravě vztahů.
Zdroj: positivepsychology.com, verywellmind.com
