Lidé po štěstí toužili od počátku věků, ale zdá se, že s pandemií koronaviru a nepříjemnostmi, které s sebou přinesla, tato potřeba ještě vzrostla. Nemalé množství lidí touží po štěstí až do té míry, že ho hledají dokonce i na univerzitách, kde jsou velmi oblíbené nejrůznější kurzy pozitivní psychologie. Může to ale fungovat?
Štěstí jako předmět studia
Na druhé straně Atlantiku se studium, jak zlepšit svůj život a být šťastnější, stalo takovým fenoménem, že online kurzy nabízejí i prestižní univerzity, jako je Ivy League. Na Harvardu nabízí v podobě virtuálních lekcí kurz „Leadership and Happiness“, na Yaleově univerzitě se do kurzu „The Science of Well-Being“, zapsalo 3,8 milionu lidí z celého světa a podcast „Happiness Lab“ byl stažen více než 65 milionkrát.
Proč jsou kurzy štěstí tak oblíbené
Honba za štěstím a myšlenka, že nás někdo může naučit, jak ho dosáhnout, nás neobyčejně fascinuje. A je lehké propadnout lákavým a nezávazným online kurzům, které slibují právě to. Proč jsou tyto kurzy tak populární a že opravdu fungují, vysvětluje též studie, kterou právě publikoval Bruce Hood, profesor kognitivní psychologie na Bristolské univerzitě. Během dvouletého kurzu pozitivní psychologie zaznamenával úroveň duševní pohody studentů. Výsledkem bylo zjištění, že během pandemie měl online kurz velmi pozitivní vliv na náladu, kdy došlo ke snížení úzkosti a deprese ve srovnání s ostatními studenty. Jakými pravidly se obvykle tyto kurzy štěstí řídí?
Měníme jen to, co můžeme
Filozofií každé lekce kurzu pozitivní psychologie je uvědomění si toho, že některé věci nemůžeme změnit. V našem životě je nemalé množství věcí, na které naše snaha a vůle nemá žádný vliv. Tuto skutečnost je třeba si uvědomit a přijmout ji.
Nezapomínat na hezké maličkosti a důležitost komunikace
Kromě toho jsou součástí těchto kurzů též domácí úkoly, které se týkají činností, jež je třeba vykonávat každý den, ale které mnoho z nás pod vlivem každodenních starostí, stereotypu či nudy podceňuje či zcela vypouští. Těmito činnostmi je věnování určitého času sám sobě i druhým, zapisování věcí, které nás daný den potěšily, nebo si tyto věci alespoň uvědomit, než na ně zapomeneme. Zásadní význam má samozřejmě i sdílení a diskuse mezi studenty, protože umožňuje konfrontaci s okolním světem a získání nových podnětů.
Zdroj: psicologiapositiva.it, bristol.ac.uk
