Z této otázky jde občas trochu až strach. Lidé se vás neptají často, kde se vidíte v budoucnosti. Škoda, pojďte se na chvilku zastavit a zkusit si odpovědět. Zrekapitulujete si tím dosavadního život. Zjistíme, zda jsme tam, kde chcete být a směřujete k vašim cílům.
Kdo se nás ptá první?
Zkuste si vzpomenout, kdo se vás ptal jako první. Asi rodiče po základní škole? Otázka možná zněla stylem, kde se vidíš za deset let, nebo co chceš v životě dělat. Byla míře na budoucnost, která pro nás byla vzdálená. Jste tam, kde chcete být? Podařilo se vám to? Je důležité se čas od času umět zastavit a zrekapitulovat si dosavadní úspěchy, ale také umět se podívat do budoucnosti a vytyčit si cíl například pěti let. Pomůže to určit, do jaké míry děláme to, co chceme.
Častá otázka personalisty
Pokud jste prošli již několika pohovory, tato otázka od personalisty vás určitě nepřekvapí. Ptají se na ní s oblibou a mnohé dokáže pěkně potrápit. Nemyslete si, že se vás ptají jen z dlouhé chvíle. Odpověď jim dokáže mnohé prozradit. Třeba to, jak moc ambiciózní jste. Zda se umíte racionálně kouknout do budoucnosti a máte plán. Také to, jestli máte zdravý pohled na práci, o kterou se ucházíte. Představte si, že jste na pohovoru na office managera a za pět let chcete mít svoji opravářskou dílnu na veterány. Cíle se míjí se současností.
Ptejte se sebe! A to častěji
Je dobré vědět, kde samy sebe vidíte, nebo chcete vidět. Je pak snadnější plánovat, jakou cestu zvolit k dosažení cíle. Někdo neumí dělat životní rozhodnutí ze dne na den, ale pokud ví, že do pěti let se chce posunout jinam, půjde mu to snadněji.
Hlavně k sobě buďte v odpovědi upřímní a realisté! Podkopáváte sebevědomí sobě samému, pokud nebudete odpověď brát vážně. Berte to jako, nastavění si zrcadla. Dokázal jsem doposud to, co jsem chtěl? Nejde víc přidat? Dostanu se za pět let, tak kam chci?
Určitě ano! Věřte si. Poučte se z vlastních chyb, které vás brzdí v cestě za úspěchem. Pochvalte se za ty činy, které vás k cílu pěti let naopak posunuly. I cesta je cíl. Jen třeba se na ní občas zapotit a zadýchat, aby se člověk dostal až na vrchol.
