Mistryně světa v Rally vypadá spíše jako topmodelka. Prozradila na sebe, že v autoškole strašně špatně řídila. Nicméně v tomto ohledu se věci razantně změnily. Žena, která se prodrala mezi nejlepší jezdce rally, určitě nemůže mít „normální“ práci, protože kvůli tréninkům a závodům by zaměstnání nestíhala.
Pracovní zkušenosti Sandry Pokorné
Práce tedy je až na druhém místě, nicméně Sandře se podařilo sehnat vhodnou práci asi vždy. Zpočátku se jí velmi dobře dařilo v produkční agentuře, pak pracovala 9 let pro kosmetickou značku, kde se vypracovala až na manažera dekorativní kosmetiky, tím pádem produkty navrhovala. Nyní ale říká, že hotelový provoz se jí líbil asi nejvíc, obdivuje čilý ruch a umění zvládnout, že vše na sebe perfektně navazuje a lidé jsou absolutně sehraní.
Místo svých očí potřebuji navigátora
Mým navigátorem je muž. O spolupráci se ženou prý nikdy nestála, vždy si rozuměla lépe s kluky a muži. Potřebuji ten chlapský „autoritativní“ hlas, i když s žádným tyranem, samozřejmě, nepracuji, jde jen o ten pocit z hlasu. Marketing by určitě ocenil, kdybychom byly ženská posádka, jistě bybyly mnohem zajímavější, ale mně by to nevyhovovalo.
Už jen proto, že jde o výlučně mužský sport a že mne k němu přivedl táta, který rally jezdil. Jednou při závodech jsem se mu svěřila se svým bláznivým nápadem. Chtěla jsem si vyzkoušet jízdu na té uzavřené trati. Nikdo nepojede naproti, takže nikoho neohrozím. Táta se tomu napřed zasmál, ale potom byl úžasný. Takže postavil starého bavoráka. Nic nám k tomu neřekl, prostě nás „hodil do vody a plav“. Cítila jsem se skvěle, ten adrenalin před startem, i když napoprvé jsem hned spadla do škarpy. Zjistila jsem ale, jak moc mi rally pomáhá v civilním řízení.
Ženy a rally
Ženy se objevují i v rally, bohužel žádná žena nejezdí také závody na čtyřkolce, tak se nemám s kým porovnávat. Když jsme například vyhráli v kategorii „Ladies“, se spolujezdcem se zase zasmáli, když i on dostal pohár s nápisem „Nejlepší řidička závodu“.
A co mé zálibě říká maminka? Máma je prý skvělá! Bere to tak, jak to je, a neznervózňuje mne klasickými starostmi maminek, co všechno se mi může stát. Na závody jezní s námi a funguje jako vedoucí cateringu, takže se o nás stará, co se jídla týče. Pro mne je její přítomnost uklidňujícím elementem.
Sandra jezdí devátým rokem a na vše si musela přijít sama. Nebylo to tak, že jí táta od malička vodil na závody a vedl ji k tomuto sportu. Určitě ne. Ale má ten sport v krvi, a tak jsem ten zájem asi podědila.
Ženy dokáží mnohé. Není to ale o tom, že se chtějí vyrovnat mužům ve všech oborech, ale někoho prostě mužský svět láká!