Co byste si asi pomysleli, kdyby lékař řekl sestřičce, že to pos… nebo o vysoce postavené manažerce, která svému manželovi před ostatními zaměstnanci, nadává do idiotů. A že se třeba piloti v kabině dopravního letadla oslovují „vole“. Jenomže takové rozhovory se do médií nepíšou, mohlo by se také stát, že by byly celé vytečkované. Na druhou stranu, když takto mluví dělník, který spravuje potrubí, přijde nám to normální a možná se i usmějeme, protože víme, o co jde. Sprostá slova nejlépe vystihnou mnoho věcí.
Záleží na kontextu
Na vulgarity se obecně díváme, jak se nám to právě hodí. Jistě, prezident by je asi používat neměl, pro jeho chování i mimo veřejnost jsou stanovena určitá pravidla, která se už dlouhou dobu dodržují. Jenže když tak vzájemně mluví partneři po telefonu a oběma to vyhovuje, co na tom, že zastávají významné veřejné funkce.
A ačkoli vnímáme sprostá slova jako negativní, v našem životě hrají především pozitivní roli. Fungují jako uvolnění napětí a frustrace. Také ventilují zklamání, naštvání, podráždění, jde vlastně o přesměrování a uvolnění agrese.
Roztomilá dceruška mluví jako dlaždič!
Často lidé používají vulgarismy, aby se odlišili, nebo naopak do určité skupiny lidí zapadli. Zkrátka když ve 13 letech ostatní holčičky mluví sprostě, proč zrovna vaše ratolest by neměla. A když chce zapadnout i do party kluků, je to bez sprostých slov prakticky nemožné.
Dobré je ale oddělit, jak děti mluví venku a jak mluví doma, a trvat na slušném vyjadřování. Bylo by přeci jen přehnané, a těžko říci, k čemu by to v dalším životě dítěte vedlo, kdyby v tomto věku říkala mámě pí… .
Zajímavá je otázka, proč i prepubescentní děti mluví „jako dlaždič“, i když jsou sami a potřebují si zaklít. Tedy není vliv autority vrstevníků, kterým se chtějí podobat, je to zcela automatická reakce.
Asi se nemůžeme divit, děti slyší rodiče. A přiznejme si, kolik sprostých slov sami použijeme, a to nepatříme k žádné spodině. A tak se vracíme k významu sprostých slov. Vyjadřují něco, co bychom dlouhosáhle vysvětlovali a popisovali. Jestliže jako vedoucí oddělení řeknete své kamarádce, že vaše nadřízená je „kráva“, mluví to za vše. Při konfliktu na poradě si alespoň pro sebe řeknete, že vedoucí je „kret…“. Uleví se vám.
Další funkce sprosťáren
U žen je sprostá mluva diskutovaným tématem. Zejména, když tak mluví před svým parterem nebo s ním. A to už nejsou sprostá slova, která protějšku nevadí. A muž nemůže vědět, že jeho žena tak mluví proto, že projevuje svoji emocionalitu, je vnitřně nejistá, a aspoň vulgarismy se snaží projevovat jako „drsná holka“. Také může jít o potřebu demonstrovat nad svým mužem převahu.
Psychologie tomu říká hyperkompenzace úzkosti z vlastní nejistoty. To je vám ale málo platné, pokud jste pozváni na nějakou akci či oslavu, a už předem se bojíte, co vaše žena bude vypouštět z úst. Zkuste si otevřeně popovídat spolu nebo s odborníkem.
Mluvíte sprostě? A mluví sprostě vaše děti? Pokud to není přehnané a neoslovují paní učitelku „ty kur…“ nebo dokonce kdyby tak oslovovali vás jako matku, je to rozhodně alarmující. Ale jinak mají děti právo na všechny úlevné funkce, která sprostá slova přinášejí, stejně jako my, dospělí.
