Signály, které naznačují, že si druhého člověka příliš idealizujeme

Touha milovat a být milován je někdy tak silná, že nás vede k zaslepenosti vůči realitě. Výsledek? Idealizujeme si lidi kolem sebe, především své partnery. Jste si jisti, že skutečně vidíte toho, koho máte před sebou? Od zkresleného vnímání partnerových kvalit až po popírání jeho nedostatků, naučte se společně s námi rozpoznávat poplašné signály.

Ignorování nedostatků

Mezi nejzřetelnější příznaky, které vedou k idealizaci, patří přehlížení nedostatků těch, kteří jsou vám blízcí.  Jistě, každý má drobné nedostatky, ale když začnete jeho otravné zvyky považovat za „rozkošné výstřednosti“, můžete se stát obětí tohoto sladkého klamu.

Pokud máte pocit, že žijete v romantické komedii, je to skvělé, na začátku každého příběhu je všechno kouzelné, ale pamatujte, že ignorování problémů jen podnítí časovanou bombu nelibosti.

Snění o nereálné budoucnosti

Dokonalý domov, dokonalé děti a dokonalý partner. Pokud sníte o budoucnosti, která zní jako z romantického filmu, možná jste vinni tím, že si někoho idealizujete. Je v pořádku mít naději, ale pokud vaše plány do budoucna připomínají spíše filmovou fantazii než konkrétní realitu, je čas udělat krok zpět.

Vidět jen pozitiva

Vypadá vaše láska jako něco z knihy, kterou rádi čtete? Neustále vykřikujete na sociálních sítích do všech čtyř světových stran, jak je to „wow“? Počáteční nadšení je více než pochopitelné, ale pozor, tím, že budete nadále vidět jen to krásné a předstírat, že zbytek neexistuje, nejenže páru neprospějete, ale ani nedáte dotyčnému skutečnou šanci ukázat se takový, jaký je.

Muž žádá ženu o ruku.
zdroj: unsplash.com

Omlouvání nevhodného chování

Idealizace je spojena s neustálým ospravedlňováním. Možná se chová hrubě k lidem, které máte rádi, nebo nerespektuje vaše pocity či názory. Ospravedlňování a odmítání všeho s tím, že „mi nechtěl ublížit“, „měl těžký den“, nebo dokonce „je jen vystresovaný“, situaci jen zhorší.

Ve zdravém vztahu je základem vzájemný respekt, žádná idealizace nemůže nahradit nedostatek respektu. Buďte k sobě upřímní a nenechte se zaslepit láskou k chování, které si nezasloužíte trpět.

Bojíte se konfrontace

Pokud se věci nevyvíjejí dobře, víte, že to nejdůležitější, co můžete udělat, je zahájit dialog. Pokud však cítíte uzel v krku při pouhé myšlence na konfrontaci s partnerem, možná se do vás idealizace už dostala hodně hluboko.

Strach z konfrontace často pramení ze strachu z narušení dokonalého obrazu, který jste si vytvořili ve své mysli – raději mlčíte a problémy zamlčujete v naději, že se vyřeší samy.

Možná si myslíte, že konfrontace by mohla vyvolat hádku, nebo ještě hůře, zpochybnit stabilitu vašeho vztahu. Pravda je však taková, že vyhýbání se konfrontaci jen podněcuje nedorozumění a zášť.

Citová závislost

Co když se nejedná o skutečnou lásku, ale pouze o strach ze samoty? Citová závislost je silný signál, který často souvisí s idealizací. Pokud vaše štěstí a pohoda závisí pouze na přítomnosti a souhlasu druhé osoby, jste ve zranitelné pozici.

Pamatujte, že vyvážený vztah je založen na dvou plnohodnotných osobnostech, které se rozhodly sdílet společný život, nikoli na spojení, v němž člověk ztrácí sám sebe. Pěstujte svou citovou nezávislost, važte si sami sebe a pamatujte, že skutečná síla spočívá v tom, že milujete, aniž byste zrušili sami sebe.

Zjednodušeně řečeno, idealizovat si někoho často vede z dlouhodobého hlediska ke zklamání, nedorozumění a nespokojenosti. Doporučujeme vám zaměřit se na to, jaké jsou vaše skutečné potřeby a touhy, ale také naslouchat druhému. Nejde o to být spokojený, ale najít rovnováhu mezi vašimi potřebami a potřebami vaší polovičky.

Zdroj: vanityfair.it, psychologytoday.com

Autor: Martina Šťastná
zavřít reklamu