Pokud si myslíte, že existuje jen jeden způsob, jak věci dělat – ten váš – pravděpodobně se obáváte okamžiku, že byste nad věcmi mohli ztratit kontrolu. Lidé, kteří chtějí mít vše pod kontrolou, plně k dispozici svému vševidoucímu oku, se děsí toho, že se ocitnou v područí druhých. Co ostatní vědí o tom, jak něco dělat?
Proč se bojíme ztráty kontroly?
Všichni lidé, kteří pociťují niternou potřebu mít každou situaci pod kontrolou, vyvíjejí na druhé nátlak, naléhají a někdy používají i slovní násilí, mohli být v dětství obětí nějaké traumatické události. To neříkáme my, ale psychologie. Jakékoli trauma, které v člověku zanechalo pocit bezmoci a zranitelnosti, může někdy vyvolat hrůzu ze ztráty kontroly.
V psychologii kontrola označuje míru, do jaké má člověk pocit, že může řídit svůj osud. Kontrola má různé podoby a objevuje se v různých životních souvislostech, přičemž jejím absolutním cílem je eliminovat případné nepředvídatelné události.
Nepředvídané události nejsou přijatelné už proto, že vyvolávají nejistotu, a nejistota vyžaduje alternativní myšlení. Řekněme, že vyžaduje plánování, které jde mimo rámec a na které se člověk necítí připraven. Neočekávané nás konfrontuje s naší schopností improvizovat, a ti, kdo improvizují, často dělají chyby. Ale chyby nejsou přípustné.
Proč? Protože ty, kteří chtějí mít vždy všechno pod kontrolou, chyby děsí. Touha po kontrole se nemusí nutně objevit ve všech aspektech každodenního života. Někteří lidé například pociťují tuto potřebu pouze v pracovních či milostných vztazích.
Co nás vede ke strachu ze ztráty kontroly?
U mnoha lidí vzniká potřeba kontroly z jednoho z těchto důvodů:
- Nízké sebevědomí – lidé, kteří se bojí ztráty kontroly, často zažívají nízkou sebeúctu. K nízkému sebevědomí mohou významně přispět zkušenosti z minulosti, rodinný život a vztahy.
- Perfekcionismus – perfekcionisté často pevně věří, že jediná dobře odvedená práce je ta, kterou odvedou oni.
- Potíže se zvládáním emocí – z výše uvedených nebo jiných důvodů mají někteří lidé problémy se zvládáním emocí a raději kontrolují situace, aby se jejich emoce neodklonily k neočekávaným událostem.
Někteří psychologové se domnívají, že strach ze ztráty kontroly vzniká především v souvislosti se vztahy s rodiči. Když rodiče na své děti vyvíjejí tíhu všech možných očekávání, kritizují je a zatěžují je svými problémy, vytvářejí podmínky pro tendenci chtít mít všechno pod kontrolou.
Důsledky toho, že nikdy nechcete ztratit kontrolu
Když necháte situaci v něčích rukou, například rodičů, nemůžete znát výsledek situace. Když máte vše ve svých rukou, přinejhorším víte, kde děláte chybu. Dbaní na naprostou kontrolu se tak stává „nejméně“ bolestivou metodou, jak žít s proměnlivostí lidí a situací. V podstatě kontrolujeme život, abychom mu zabránili v tom, aby nás zranil.
Často se stává, že člověk s nízkým sebevědomím chce mít vše pod kontrolou, aby se vyhnul zklamání. Problémem této „kontrolní fobie“ je, že vytváří spirálu strachu a napětí. Ovládání všeho a všech je způsob, jak ovládat bolest, ale samo o sobě není řešením. Je to problém.
Jak přestat?
Dostat se z tohoto rozpoložení nemusí být vždy snadné. Bolest je jednou z věcí, kterých se bojíme nejvíce. Odevzdat se tomu, co nás obklopuje, nás může dostat do nepříjemné situace mimo naši komfortní zónu.
Kontrola z dlouhodobého hlediska též vyčerpává duši a energii. Vyvíjení této síly, které ne vždy přináší kýžené výsledky, vede ke ztrátě potěšení ze spontánnosti a krásy života, proto může být nutné vydat se na psychoterapeutickou cestu, abychom se zbavili mentálních pastí, které nás vedou k tomu, abychom vše kontrolovali.
Zdroj: psychologytoday.com, iodonna.it