Když se mluví o hypnóze, přiznejme si, že se stále najdou tací, kteří si okamžitě vybaví praxi zahalenou tajemstvím. I díky filmům a románům se nad tímto tématem stále vznášejí předsudky a falešné mýty. Úplná ztráta vědomí nebo možnost, že mysl podléhá nějaké vnější manipulaci, jsou stále rozšířená zavádějící přesvědčení. Hypnóza ale ve skutečnosti může být velmi užitečným psychoterapeutickým nástrojem.
Co je to hypnóza a v čem spočívá?
Hypnóza není nic jiného než změněný stav vědomí, určitý způsob myšlení, podobný tomu, který zažíváme, když jsme ve stavu ospalosti, tj. když nejsme úplně spící, ale ani úplně bdělí. Prostřednictvím hypnózy jako bychom zesilovali stav koncentrace na naše myšlenky. Distancujeme se od nedůležitých vnějších podnětů a aktivujeme to, co je schopností nevědomé mysli, tedy jakýsi automatický pilot, kterého si nejsme vědomi, ale který nás vede po celý den.
Myslíme si, že vždy používáme racionalitu, zatímco naše jednání je ve skutečnosti často nevědomé a nekontrolované. Lze říci, že hypnotický trans slouží jako přístup k nevědomí a stává se velmi účinným prostředkem komunikace mezi pacientem a terapeutem.
Jak funguje hypnotická psychoterapie?
Pokud chceme lépe pochopit, jak tento přístup funguje, je možné použít metaforu injekční stříkačky a léku, který se má vstříknout. Injekční stříkačka je hypnóza, zatímco lék, který má být injekcí vstříknut, je psychoterapie.
Jinými slovy, hypnóza je psychoterapeutický nástroj, který člověku umožňuje dostat se do kontaktu se sebou samým. Prostřednictvím hypnózy terapeut pacientovi zpřístupňuje schopnosti, zdroje a možnosti, které často sám nechápe.
Jakým postupem je u pacienta navozen stav transu?
V závislosti na typu hypnózy, kterou terapeut zamýšlí provést, se používá určitý typ komunikace. Obecně lze říci, že k navození transu lze použít řeč, existují k tomu přípravné techniky a postupy. Obvykle se používá komunikace přizpůsobená konkrétnímu pacientovi.
Má-li před sebou inženýra, může terapeut použít slova, která odkazují na čísla, a techniky, které jsou blízké jeho profesnímu zázemí, čímž mu usnadní vstup do transu. Naopak u pacienta umělce bude používat spíše jazyk založený na představivosti.
V základu je vždy symbolická a metaforická verbalizace, ale je to něco, co nemá přesnou standardizaci, ale spíše zaměření na konkrétního člověka.
Jak je to s používáním kyvadla, které má pacient sledovat očima?
Opět věc, kterou máme spojenou s mnoha filmy, ve kterých se téma hypnózy objevuje. Řekněme ale, že ve skutečnosti je používání kyvadla poněkud zastaralé. Hypnotický trans lze navodit nejen slovy, ale také pohybovými nebo světelnými signály, dokonce i dotykem.
Posledně jmenované jsou ale zastaralé metody a způsoby, které mají s hypnózou aplikovanou v dnešní lékařské a psychologické oblasti pramálo společného. Používání kyvadla je na tom podobně, dnes psychoterapeuta, který kyvadlo k hypnóze používá, najdete jen stěží.
Musí psychoterapeut používat určitý tón hlasu, aby u pacienta navodil stav transu?
Ne, tón hlasu je vlastně podobný tomu, který terapeut běžně používá. Může trochu ztišit hlas, ale není to rozhodující faktor, pacient nemusí nutně usnout nebo se hluboce uvolnit, ale musí být schopen poslouchat, co psychoterapeut říká.
Velmi důležitý je ale rytmus slov a jejich kombinace, zkrátka technika, která v pacientovi vyvolá pocit, že se může dostat do transu.
Je pravda, že člověk se během terapeutického sezení díky hypnóze může stát „manipulovatelným“?
Je to rozšířené klišé, ale není tomu tak. Jak jsme se snažili vysvětlit výše, hypnóza je ve skutečnosti něco přirozeného, dá se dokonce říci, že se nám často v každodenním životě stává, že se dostaneme do stavu podobného hypnotickému transu, aniž bychom si to uvědomovali.
Stává se to, když sedíme mnoho hodin za volantem. Neuvědomujeme si, že jsme ujeli kilometry, zařadili rychlost a tak dále, protože mysl je soustředěná na vlastní myšlenky, tj. vzdaluje se od vnějších podnětů, a přesto zůstáváme při vědomí.
Můžeme tedy říci, že není možné stát se manipulovatelným. Při hypnotickém transu nelze překročit hodnoty pacienta nebo ty, které jsou jeho vzorem. Ty zůstávají nedotčeny.
Když čteme o tom, že se hypnóza používá k okrádání nebo podvodům, musíme vědět, že ve skutečnosti nejde o hypnózu, ale o navozené stavy zmatku, které mají sloužit k nátlaku nebo podvodu. Mluvíme o technikách zmatení, které existují a mohou být použity negativním způsobem, ale které se od hypnózy v mnohém liší.
Existují různé druhy hypnózy?
Zjednodušeně lze říci, že existují dva velké typy hypnózy – klinická, která se používá při péči o pacienty, a divadelní neboli „efektní“, která je samoúčelná a má za účel předvádět se. To ta hypnóza, kterou můžete vidět v televizi.
V jakých případech může být užitečné podstoupit hypnózu?
Hypnózu je možné využít k léčbě různých typů psychopatologií, ale také jen k tomu, abychom lépe poznali sami sebe, vypořádali se s okamžiky stresu, úzkosti nebo se zvlášť choulostivými fázemi našeho života.
V této souvislosti lze hypnózu chápat jako postup zaměřený na zvládání různých kritických fyzických a psychických stresových faktorů, například chronické bolesti.
Může mít hypnóza kontraindikace nebo negativní účinky?
Obecně se hypnóza nedoporučuje lidem trpícím psychiatrickými patologiemi, zejména patologiemi, které zahrnují změnu vnímání sebe sama nebo reality. Nebo v případech psychiatrických patologií, které vedou k tomu, že pacient nemá zvláštní schopnost pozornosti.
Zdroj: verywellmind.com, psychcentral.com, clevelandclinic.org
