Zjistěte, jaká emoce je u vás dominantní a jak ji můžete regulovat

Bohužel u většiny z nás bývá dominantní emocí úzkost. A vypozorovat jaká emoce to je zrovna u vás, není vůbec jednoduché. Soustředit se na to, může být dokonce i psychicky náročné.

Jenže naslouchání vašich emocí je prospěšné z toho důvodu, že vám poskytnou zpětnou vazbu k vašemu rozhodnutí.

Emoce mají svůj účel

A ve skutečnosti vlastní všechny – užitečné účely. Každý z nás je individuální bytost s různými potřebami, tudíž se budou reakce na svět hodně lišit.

Někdo prožívá silněji a jiný se nad tím ani nepozastaví. Když však pochopíte princip emocí, může vám to být jen a jen k užitku. Cítit se vyhořelí můžete z pouze jedné a tentýž konkrétní emoce.

Jak svou dominantní emoci najít?

Vysvětleme si to na příkladu, který je nejčastější a již jsme tuto emoci zmínili. Je to úzkost, která se u někoho objeví i v situacích, když je smutný nebo nahněvaný. Také jste ten typ člověka, který v mnoha ohledech hází vinu na sebe více, ale třeba i na ostatní?

Úzkost tak může značit např. i zášť, frustraci či beznaděj.

Pokud svoji emoci nedokážete identifikovat a máte pocit, že je to vše zmíněné, začnete se logicky cítit vyčerpaní. Potřebujete si odpočinout a najít cestu řešení.

Existují tyto způsoby:

  • Najděte si jiné vysvětlení a přesvědčte sami sebe, že neprožíváte úzkost, ale třeba jen hněv. A ten se dá někde ventilovat. Správná interpretace je velmi důležitá k tomu, abyste lépe poznali sami sebe a uměli se této přicházející emoci i účinně bránit.
  • Druhou možností je v sobě emoci malinko potlačit. Místo smutku a vzteku vás ovládá úzkost. Snažte se dát pozornost menší intenzitě a tu si osvojit, jakožto skutečnost. Ano, jste jen smutní a vzteklí, to nemá s úzkostí nic společného přece!
  • Jednoduše několikrát vyslovte slovo smutek nebo hněv a zjistěte, kde se to projeví na vašem těle. Rozbolely vás oči? Pak je to pocit, který vás může nebo nemusí rozplakat. Někdo pocítí např. i tíhu v čelisti, nohou, rukou, bedrech, zádech, břišní oblasti, atp.
  • Nechte tedy tuto emocionální bolest chvíli existovat, aniž byste ji analyzovali. Nechte vyplout na povrch skutečné emoce, úzkost se dostane do ústraní. Takto stejně to bude fungovat i s jinými příznaky.

Co je tedy např. účelem úzkosti?

Udržet nás ve stavu, kdy jsme na hraně, ale současně si uvědomovat pevnou půdu pod nohama. Říkejte si, že vše máte pod kontrolou, snažte se a mějte nadhled. Myslete racionálně.

Smyslem smutku a zármutku je zase přimět nás, abychom udělali krok zpět a přehodnotili, co se událo. Zda to mělo záměr a třeba nás to nasměrovat jinam.

A jak je to s hněvem? Jedním z cílů hněvu je, povzbudit nás, abychom se postavili nespravedlnosti a jednali asertivně, než abychom se krčili v koutě.

Jak poznáte, že vám daná strategie funguje?

Cítíte se kreativnější, když dáte průchod svým nedominantním emocím? Jste otevření novým nápadům? Vidíte věci (příležitosti, sebe nebo jiné lidi) novými způsoby? Uvažujete o jiných cestách a východisku? Vidíte i různé významy v událostech, které se vám staly?

Najednou máte chuť číst beletrii, i když to u vás není obvyklé? Ať je to, co chce, je to úspěch!

Pokud jste na jednu nebo více z těchto otázek odpověděli ano, pravděpodobně vám tento přístup prospívá. Tuto metodu můžete používat také k vyrovnání se stresem a obtížnými situacemi.

Zdroj: psychologytoday.com

Autor: Renata Horáková
zavřít reklamu