Stalo se vám někdy, že jste viděli nějakého člověka a okamžitě, přestože jste ho neznali, jste pocítili nelibost nebo podráždění? Nebo máte v práci dva nebo tři lidi, kteří vám „nesedí“?
Kdo či co je viníkem?
Možná se domníváte, že příčinou je to, že tyto osoby mají určité specifické chování či názory, které nejsou v souladu s tím, jací jste vy. I když se to zdá jako logické vysvětlení, ukazuje se, že to není tak zcela pravda. Skutečnou příčinou našich nepříjemných pocitů totiž nemůže být pouze nějaká vnější objektivní skutečnost, a to hned ze dvou důvodů.
- Často se stává, že stejná situace vadí jednomu člověku, a další lidem nikoli.
- I když se vnější podmínky změní, stále pociťujeme stejné nepříjemné pocity. Vzpomeňte si například na situaci, kdy si najdete nového partnera, ale i s ním „překvapivě“ zažíváte stejné nepříjemné pocity či problémy jako s partnerem předchozím. K podobné situaci dochází i v pracovním životě, změníte zaměstnání, ale i v nové práci se setkáváte se stejnými situacemi, které vám nevyhovují.
Zákon zrcadla
Podle psychologů je třeba si uvědomit, že svět, s nímž jsme konfrontováni, není ničím jiným než odrazem našeho vnitřního způsobu bytí. To znamená, že relevantní je pouze to, co je již v nás. Tak zvaný zákon zrcadla funguje ve třech hlavních oblastech:
- Trápí nás to, co jsme – pokud nás trápí agrese, je to proto, že ji máme v sobě, a kdybychom se pozorně pozorovali, zjistili bychom, že se při určitých příležitostech v našem životě nevyhnutelně projevuje. Naše potlačená agresivita nás nutí nenávidět ty, kteří jsou agresivní.
- Rozčiluje nás to, čím bychom chtěli být – někteří lidé nás rozčilují z prostého důvodu, že bychom chtěli být jako oni, ale nemůžeme. Vadí nám ti, kteří mají hodně peněz, protože bychom chtěli být jako oni, vadí nám ti, kteří podvádějí své partnery, protože bychom občas chtěli udělat totéž, vadí nám ti, kteří nerespektují pravidla, protože bychom je také někdy rádi porušili, ale nemáme k tomu odvahu.
- Trápí nás to, čeho jsme se vzdali, nebo to, co nám bylo odebráno – vadí nám například to, čeho jsme se museli vzdát jako děti, naši rodiče nám nikdy nekoupili hračky, a tak nyní kritizujeme současné děti, které mají vše, co chtějí. Naši rodiče se k nám chovali příliš tvrdě, takže nás teď rozčilují nebo uvádějí do rozpaků ty páry, které své děti podle našeho názoru na veřejnosti příliš rozmazlují.
Rezonujeme ale také s těmi lidmi, kteří mají aspekty, jež se doplňují s našimi. Naše podrážděnost přitahuje situace a lidi, kteří ji vyvolávají, a umožňují nám ji tak pozorovat. Tito lidé nás pak rozčilují právě proto, že odhalují naše „temné oblasti“, které obvykle raději nevidíme a odsouváme je do podvědomí.
Všechny ty části našeho já, které jsou „zatlačeny na dno“ a skryty před světlem vědomí, se znovu vynořují bizarním způsobem – odsuzujeme je na druhých lidech.
Zdroj: psicoadvisor.com, mindful.org
