Touha po změně: Jak nespadnout do pasti?

Máte pocit, že žijete v neustálém stereotypu a toužíte po změně? Rozhodně nejste sami. Průzkumy odhalily, že 69 % lidí se cítí uvězněno ve stále stejné rutině a pouze 3 z 10 lidí jsou se svým životem spokojeni. Co se vyplatí vědět, než se ale do velkých životních změn pustíte?

Jak poznat, že změnu opravdu potřebujete?

Prvním důležitým krokem je ujasnit si, zda změnu ve svém životě skutečně potřebujete. V současné době totiž žijeme pod neustálým tlakem médií a sociálních sítí, které nám ukazují, jak bychom „měli“ žít. Občas tak můžeme mít nutkání podlehnout něčemu, co my sami vlastně ani nechceme a nepotřebujeme.

Jak tedy poznat, že změnu či něco nového opravdu potřebujeme? Psychologové uvádějí tři hlavní důvody, pokud se s některým z nich ztotožňujete, vaše rozhodnutí je správné.

  • Cítíte se zaseknutí – pokud se cítíte zaseknutí, možná procházíte „psychologickou slepou uličkou“. Ta nastává, když se cítíte uvězněni nebo emocionálně připoutáni k místu, kde se v životě nacházíte. Jinými slovy, chcete se změnit, ale máte pocit, že to nejde. Řekněme například, že pracujete v kanceláři od devíti do pěti. Chcete být svobodní, ale cítíte se zavázáni zůstat kvůli výplatě.
  • Něco prostě nefunguje – možná jste už vyzkoušeli všechno, řekli jste si, že se změníte, ale jste zase tam, kde jste byli. Jste stále stejní. Měli jste tři roky po sobě stejné cíle? Pět let po sobě? Nejste v tom sami. Z těch, kteří si dali nějaká novoroční předsevzetí v roce 2020, se je podařilo dodržet jen 35 %. Co se tedy děje? Je zřejmé, že něco prostě nefunguje.
  • Podceňujete se – dalším důvodem ke změně je to, že máte neustále pocit, že se podceňujete nebo že nevyužíváte svůj potenciál. Případně vás též podceňují lidé okolo vás, bojíte se dělat chyby či máte strach ze selhání.

Jak se „nezměnit“ aneb co nefunguje

Mnoho z nás se ve svém životě někdy pokoušelo něco změnit, ale bez úspěchu. Svůj podíl na tom s velkou pravděpodobností měly tak zvané pasti změny neboli špatné způsoby, kterými se snažíme změnit. Do jakých „pastí“ padáme nejčastěji?

  • Spěch a příliš velké cíle – jedna z největších a nejčastějších chyb. Změna je přirozený proces a vyžaduje čas. Podle studií trvá vytvoření nového návyku 18 až 254 dní. Pokud tedy hledáte rychlou změnu, kterou navíc zkombinujete s velkým cílem, nemůžete se divit, že ve většině případů „prohrajete“.
  • Informační zahlcení – někteří lidé se pokoušejí o změnu tím, že „konzumují“ příliš mnoho informací z internetu, čtou příliš mnoho knih, navštěvují příliš mnoho kurzů nebo prostě jen příliš přemýšlejí. Skutečná změna ale přichází až se samotnou akcí, za „hledáním“ informací se totiž často skrývá pouze naše prokrastinace.
  • Špatná identifikace – pokud se snažíte skoncovat s nepříjemným návykem, je velmi důležité přestat lpět na své identitě. Pokud se například snažíte zbavit zlozvyku, jako je prokrastinace nebo záchvatovité přejídání, musíte o sobě přestat přemýšlet jako o lenochovi nebo impulzivním jedlíkovi. Ještě více než špatné návyky totiž může škodit špatná identita.

Je přirozené, že všichni chceme někam patřit. Někdy nám ale naše identita může doslova bránit v tom, abychom „rozkvetli“ v to, kým se chceme stát. Často si stačí místo „jsem prokrastinátor“ říci „prokrastinoval jsem“. Změna často začíná pouhým použitím minulého času.

Dřevěný kůl s nápisem start.
zdroj: unsplash.com

Způsoby, jak se můžete „snadněji změnit“

Existuje mnoho různých metod, které vám mohou pomoci k vaší vytoužené změně a spokojenějšímu životu. Výběr té nejvhodnější závisí na mnoha faktorech, například na vaší osobnosti, na tom, co je vaším cílem, i na vaší vůli. Často bývá ale nejdůležitější a zároveň nejtěžší začít.

  • Efekt nového začátku – často může s tím, abychom konečně začali, pomoci malý detail, například smysluplné datum změny. Mohou to být vaše narozeniny, výročí, začátek léta nebo jednoduše i začátek týdne. Největší motivaci totiž obecně máme na začátku něčeho nového, někdy se tomu říká efekt nového začátku.
  • V jednoduchosti je krása – velmi důležité je, aby bylo dosažení vašich cílů reálné. Velkou chybou, kterou lidé dělají, totiž je, že začínají s příliš velkými a těžkými cíli. Pokud chcete jíst zdravěji, je těžké si říct, že ze dne na den přestanete jíst pečivo, a potom to dodržet. Vhodnější je si říci: „Chci jíst méně pečiva.“

Pět fází změny

Uvědomte si, že každá změna je na začátku těžká, i když si zvolíte realizovatelný cíl. Dojde k boji, popírání, a někdy dokonce i k recidivě. Psychologové uvádějí, že proces změny má obvykle pět fází. Rozpoznání, kde se v tomto cyklu nacházíte, je první částí procesu změny.

  • „Předzamyšlení“ – počáteční fáze, během které často ještě nevidíme žádný problém. Nebo pokud nějaký existuje, popíráme ho. Například notorický prokrastinátor si může říct: „Mám jenom hodinu zpoždění!“ a pokračovat v prokrastinaci. Můžeme mít dokonce pocit, že nemáme kontrolu nad tím, abychom se změnili.
  • Zamyšlení – v dalším kroku si uvědomíme, že existuje problém. Stále chodíme pozdě, a to se podepisuje na našem životě. Chceme se změnit, ale zatím jsme nepodnikli žádné kroky. Někteří lidé tuto fázi nikdy neopustí a zůstávají v tomto rozjímání celé měsíce nebo roky.
  • Příprava – v této fázi začínáme s průzkumem. To zahrnuje brouzdání po internetu, čtení knih, návštěvu seminářů či požádání přátel a rodiny o radu. Pokud tuto fázi podceníme, nebo dokonce přeskočíme, naše šance na úspěch se zmenšuje.
  • Akce – nakonec se přistupuje k akci, aby byla tato fáze úspěšná, je třeba se předem dostatečně připravit a naplánovat správné kroky, které je třeba podniknout. Například notorický prokrastinátor si může vytvořit plán tak, že si na telefonu nastaví budík a dopřeje si odměnu pokaždé, když se dostaví včas.
  • Udržování – tato fáze je důležitá pro udržení nových dobrých návyků a pro zabránění k návratu k těm špatným. Klíčem k této fázi je odměňování sebe sama.

Zdroj: discoverhappyhabits.com, telegraph.co.uk, psychologytoday.com, onlinelibrary.wiley.com

Autor: Martina Šťastná
zavřít reklamu