Sociální sítě nás činí nešťastnými, úzkostnými a depresivními. Tečka. Psychologové a mnozí další odborníci nás už léta varují a upozorňují, že tento problém nebereme dostatečně vážně. Zdá se, že celý svět se svým způsobem přesunul na sociální sítě. Pokud celebrita není na všech sociálních sítích, vlastně neexistuje, pokud firma nemá stránku na sociální síti, hrozí jí, že zkrachuje, a i ten nejobyčejnější smrtelník bez profilu na Instagramu je považován za outsidera, který se vymyká.
Příchod sociálních sítí do našeho života
Psycholog Jonathan Haidt v obsáhlém vědeckém článku pro časopis The Atlantic potvrdil negativní vliv sociálních sítí na naše duševní zdraví. V eseji se zabýval rozdílem v chování a emocích lidí v době, kdy sociální sítě ještě nebyly tak rozšířené, a v době, kdy se na Facebooku objevila tlačítka „To se mi líbí“ a „Sdílet“, ale také funkce „Retweet“ na Twitteru.
Haidt použil zajímavou metaforu, aby lépe vysvětlil, co se vlastně stalo a neustále děje. Připomíná bývalého vývojáře Twitteru, který před lety přirovnal tlačítko „Retweet“ k nabité, ale nikoli smrtící zbrani v rukou dítěte. Je to spíše šipka než kulka, nikoho nezabije, ale stává se způsobem, jak někoho veřejně zostudit nebo potrestat a zároveň vyprávět o své nadřazenost či genialitě.
V letech 2009 až 2012 Facebook a Twitter celosvětově rozeslaly asi miliardu těchto „více či méně otrávených“ šipek. A od té doby po sobě střílíme příspěvek za příspěvkem stále více. Dopady, především mezi dospívajícími a mladými dospělými, na sebe nenechaly dlouho čekat. Míra depresí, úzkostných stavů, poruch příjmu potravy i sebepoškozování v generaci Z, narozené po roce 1996, neustále roste.
Syndrom FOMO a snaha o dokonalost
Co stojí za takovou vlnou bolesti, nespokojenosti a zoufalství? Podle odborníků je jednou z hlavních příčin tak zvaný FOMO (Fear Of Missing Out), který nás vede k neustálému neklidu, pocitu odpojení od světa v okamžiku, kdy se nemůžeme podívat na svůj telefon nebo sledovat svůj profil.
A to není všechno, procházení stránek Facebooku, Instagramu a všech ostatních sociálních sítí vede k pocitu nedostatečnosti. Jako diváci sledujeme často falešné, přehnané či smyšlené zážitky jiných lidí, díky nimž vnímáme svůj vlastní život jako nudný, nezajímavý a méně šťastný, zatímco život jiných lidí se nám zdá jako sen.
Ostatní lidé se vždy zdají žádoucí a obklopeni přáteli, my se naopak cítíme osamělí a nedocenění. Rovněž se zdá se, že fyzická dokonalost se stala podmínkou, které je třeba dosáhnout za každou cenu, například s pomocí rozmanitých úprav a filtrů.
Jak znovu získat rovnováhu, klid a štěstí?
Především tím, že si dáme pauzu od sociálních sítí, když je přestaneme používat, a to i na krátkou dobu, okamžitě se nám zlepší nálada. Novější studie provedená na univerzitě v Bathu potvrdila, že pozitivní účinky se často projeví již po pouhých několika hodinách, ideální pauza od sociálních sítí by měla trvat týden.
V dnešní době je pro mnohé obtížné obejít se bez sociálních médií úplně, ale správné informace, správná dávka informovanosti a mnoho dobře organizovaných přestávek nás mohou ochránit před „psychickou nevolností“, kterou je obtížné zvládnout.
Zdroj: theatlantic.com, liebertpub.com
