Je normální, že na začátku vztahu spolu partneři chtějí trávit co nejvíce času. Po jisté době ale touha být si neustále nablízku postupně odeznívá. Ne však tehdy, pokud si jeden z partnerů vybudoval na tom druhém nezdravou emoční závislost. Jak poznat, jestli se vás to týká? A dá se s tím bojovat?
Emoční závislost
Podle odborníků se jedná o stejný typ závislosti, jako je závislost na alkoholu, lécích, drogách či hracích automatech. V poslední době osob emočně závislých přibývá. Na vině může být prožité trauma z dětství či dospívání, ale také nejistota dnešní doby, kdy se lidé bojí, že přijdou o svou oporu a zůstanou na všechno sami. Největšími spouštěči emoční závislosti je obava ze samoty a neochota nebo neschopnost zorganizovat si svůj vlastní život.
Zodpovězte si otázky a zjistíte, zda už problém máte či nikoliv
Neumíte bez druhého žít?
Zbožňujete partnera/partnerku natolik, že si bez něj/ní vůbec nedovedete představit svůj život? Vadí vám, když druhý podniká nějakou činnost sám nebo se svými přáteli, a bez vás?
Kontrolujete příliš?
Stále druhého kontrolujete, telefonujete mu/jí a píšete SMS? Snažíte se zjistit, s kým si volá, s kým je v kontaktu na sociálních sítích a podobně?
Vyčítáte příliš?
Milujete ho/ji, ale přesto je váš partner/partnerka neustále vystaven/a kritice? Vyčítáte, že spolu trávíte málo času, že druhý dává přednost aktivitám, u kterých vás nepotřebuje, že schválně zůstává v práci déle?
Problém je tu!
Pokud jste si uvědomili, že právě toto jsou výroky, které na vás „sednou“, bohužel, problém už máte. Když k tomu připočteme možnou skutečnost, že vás netěší vaše vlastní koníčky, které byste měli dělat sami, bez partnera, že vás bez něj nic netěší… Je opravdu poslední chvíle na to, začít se sebou pracovat. Hlavně se vyvarujte takzvaného „přesmyku závislosti“, kdy svou emoční nestabilitu začnete řešit za pomoci alkoholu či léků, které se vám stanou kýženým společníkem a oporou.
Příběh, který mluví za vše
Irena prožila traumatické dětství. Rodiče alkoholici, nikdo se o ni nestaral, když přišla ze školy, naopak ona musela pečovat o své dva mladší sourozence. Na základní škole měla skvělé výsledky, problém nastal s přechodem na střední školu, kdy pochopila, že je „jiná“. Spolužačky byly doma hýčkané, zažívaly první lásky, večírky, na nic z toho neměla Irena čas. Pak potkala svého prvního partnera a narodilo se jim dítě.
Na rozdíl od Ireny měl její manžel spoustu kamarádů a užíval si života. Rodinu v žádném případě nezanedbával, byl milujícím a starostlivým manželem i otcem. Jenže Irena ho začala postupně odtrhávat od jeho přátel, od jeho aktivit. Začalo ji vadit, když i jen na malou chvíli odešel. Podezřívala jej z nevěry, kontrolovala mu telefon, čas od času ho přišla „navštívit“ do zaměstnání. Soustavně se dožadovala projevů a důkazů lásky.
Tlak, který Irena na manžela vyvíjela, nakonec vedl k tomu, že si manžel opravdu našel jinou ženu. Irena se zhroutila. Naštěstí byla přes to všechno natolik silná, že nepodlehla ani závislosti na návykových látkách, ani těžké depresi. Nemusela být hospitalizována, ale začala svědomitě docházet na terapii, protože si náhle plně uvědomila problém, který měla a má.
Vhodná terapie aneb jak s emoční závislostí bojovat?
Ano, s emoční závislostí se bojovat dá, nejlépe právě díky psychoterapii. Lidé, kteří tomuto typu závislosti propadli, si většinou potřebují ošetřit nějaká raná psychická zranění, potřebují získat náhled na své chování a naučit se novým vzorcům v jednání i myšlení. Nutná je také práce na tom, aby se postižený člověk začal mít rád, důvěřoval si a získal jistotu, že ve světě zvládne žít i bez toho druhého. Je to dlouhá cesta, která vede k uzdravení a sebejistotě
Pokud se vám potvrdil pocit, že s problémem emoční závislosti bojujete, nevzdávejte se a věřte, že v tom zdaleka nejste sami! Raději ale co nejrychleji vyhledejte odborníka a pusťte se do práce. Je přeci zbytečné kvůli „nemoci“ zničit jinak skvělý vztah nebo dokonce celou rodinu!
