Myslete jako děti – je to inspirace, legrace i nový úhel pohledu

Možná vám to připadá bláhové a jako vyslovená hloupost, ale věřte, že někdy bývá velmi podnětné posunout čas zpátky a zkusit se na svět podívat očima dětí. Bez diskuze, takový pohled vám otevře nové obzory a možná i mnohem víc.

 

Svět dětí je nekonečně krásný a bohatý. Navíc je krásné, když se o vás někdo stará, netíží vás nezaplacené účty ani další „dospělácké“ starosti. Kdo z nás by si nechtěl zase hrát a na každém kroku objevovat nové věci?

Svět vám bude ležet u nohou

Zkusit návrat do dětského světa ale můžete. Kluci a holky, na rozdíl od svých rodičů, nevnímají překážky, případná nebezpečí a o odvahu nemají nouzi. Děti dělají věci s nadšením, přirozeně, bez ohledu na zisk. Do svých plánů se vrhají radostně, i když se jedná o věci, které předtím nikdy nezkusily. Rozum by jim možná radil jinak, ale pro děti je risk zábava a jistoty a pravidla jsou čirá nuda. Věří, že klidně jednou změní celý svět, že budou tím, co si vysnily a ne tím, co se od nich očekává. Pravděpodobně žádné dítě nesní o kariéře referenta na finančním úřadu.

Nedbat závazků a strachů

Že byl návrat do dětství krásným zážitkem? Ale nejen to. Myšlení v dětské rovině se využívá i v praxi moderního řízení podniku a vyvíjení inovací. Šéfové obřích mezinárodních firem využívají dětského myšlení, pokud chtějí přijít na něco nového či neobvyklého.

Existují dokonce projekty firem, kde se děti přímo účastní, jejich nápady pak vedou ke zkvalitnění a rozšíření služeb firem nebo se na základě dětského nápadu podaří vytvořit skutečně revoluční  zlepšovák.

A vědci z oblasti psychologie mohou jen souhlasit. Provedli výzkum, kdy studenti univerzity byli rozděleni do dvou skupin, přičemž obě skupiny měly jednoduchý úkol. Jedna skupina ale problém řešila v souladu s věkem svých zástupců, druhá skupina se měla vžít do myšlení desetiletých dětí. Jak asi tušíte, kreativnější řešení vycházela ze druhé skupiny. A je to zcela logické – dětské myšlení nezná hranice, není zatíženo zkušenostmi, není svázáno pravidly, tradicemi, normami, běžnými postupy ani tím, co se smí a co ne.

Učit, učit se, ale neničit

Není snadné nastavit dětem hranice a pravidla platící ve společnosti, a přitom nezničit jejich vnitřní motivaci. Ať už jste dospělí či děti, o každé myšlence se pokuste diskutovat a dětem případně určitě vysvětlete, proč se vám jejich myšlenka zdá obtížně uskutečnitelná.

Takže až budete v práci příště řešit nějaký komplikovaný nebo naopak nudný problém, zkuste se na celou věc zadívat jako dítě. Pokud vymyšlené řešení bude v praxi neproveditelné, vy se alespoň zabavíte a zlepšíte si náladu. Práce vám pak půjde mnohem lépe od ruky!

Autor: Katka Procházková
zavřít reklamu