Od obecného pocitu nepochopení po bolest z nešťastné lásky, od existenciálních krizí po rodinná dramata, od přechodného smutku po ztrátu identity – proti bezpodmínečnému odevzdání se malátnosti lze bojovat tím, že se člověk spolehne na stránky knihy a mezi řádky najde péči a útěchu. Vítejte ve světě biblioterapie neboli terapie knihou.
Co je biblioterapie?
Hned na začátku je důležité říci, že biblioterapie neznamená čtení, je něčím mnohem víc. Díky fyzickému kontaktu se stránkou knihy je moment čtení prastarým obřadem, okamžikem věnovaným sebepoznání a převzetí kontroly nad vlastními pocity. Kniha se tak stává záchranným lanem od sebeodcizení a chaosu.
Kdosi kdysi řekl, že kniha změní váš život, a pro mnohé to platí. Pro milovníky čtení je tento pojem dobře známý. Kniha nebo řada knih přečtených v určitém životním období může změnit běh života, přimět čtenáře ke změně myšlení. Knihy jsou nejlepšími přáteli, které může mít člověk po svém boku.
Jsou tu proto, aby se četly, ale je v nich svět, který nevědomě působí na psychiku čtenáře. Čtení je důležitým způsobem, jak o sebe pečovat, protože knihy jsou „oknem do světa a lékárnou duše“. Knihy jsou schopny léčit a utišit jakékoli naše pochybnosti, nedostatky či potřeby.
Které knihy jsou vhodné?
A pokud vás zajímá, zda jsou v této terapii nějaké knihy, které jsou pro tuto funkci více či méně vhodné, odpověď je vlastně ne. Můžete použít knihy všech žánrů. Básně, romány, životopisy, povídky.
Zlomené srdce lze léčit s Emily Brontëovou, aroganci s Jane Austenovou, bolesti hlavy s Hemingwayem nebo si lze dopřát „masáž“ s Murakamim a objevit dokonalý román na zmírnění osamělosti či silné literární tonikum na povzbuzení ducha.
Historie a současnost
Nejstarší doklady biblioterapie sahají až ke knihovnám ve starověkém Řecku, knihy Aristotela byly obecně považovány za lék pro duši. V 18. století se knihy začaly stávat důležitou součástí psychiatrických léčeben v Evropě, poté vojenských oddílů a od roku 1940 i věznic.
Po skončení první světové války se v některých amerických nemocnicích a psychiatrických léčebnách četba běžně používala ke zmírnění utrpení válečných veteránů a od 50. let též k boji s alkoholismem nebo drogovou závislostí, k řešení fobií, zpracování smutku, a dokonce i šikany.
Biblioterapie a věda
Termín biblioterapie, který ve 30. letech 20. století zavedl psychiatr William Menninger, vyjadřuje význam četby jako nástroje kulturní podpory a růstu, jako prostředku k získávání vědomostí, posilování kognitivních a emocionálních schopností a rozvíjení strategií pro zvládání nepohody, jakož i jako psychoedukační a kognitivní techniky v psychoterapii.
Nelze se vyhnout citaci Freudova názoru, který ve svém Úvodu do psychoanalýzy připomíná, jak se při analytické léčbě postupuje prostřednictvím výměny slov mezi pacientem a lékařem: „Původně byla slova magická a i dnes si zachovala velkou část své starobylé magické moci. Slovy může jeden člověk druhého obšťastnit nebo přivést k zoufalství, slovy předává učitel své znalosti žákům, slovy strhává řečník posluchače a rozhoduje o jejich úsudcích a rozhodnutích. Slova vzbuzují city a jsou běžným prostředkem, kterým se lidé navzájem ovlivňují.“
V neposlední řadě stojí za to připomenout i slavnou metaforu Franze Kafky, podle níž je kniha sekerou, která v nás zlomí zamrzlé zlo. Jinými slovy je zdůrazněna hodnota knihy, která dokáže „rozmrazit“ i ty nejchladnější duše, přivést je zpět na světlo a vymanit je z izolace, do níž byly nuceny se dostat.
Kde začít?
Jak jsme již nastínili výše, dá se říci, že neexistuje seznam knih, které jsou vhodné a které nikoli. Výběr je subjektivní, důležité je vybrat si podle momentální nálady. Vše ostatní bude následovat. Přesto existují některé, které jsou generacemi prověřené a se kterými nemůžete šlápnout vedle.
- Pýcha a předsudek (Jane Austenová) – „Všeobecně panuje skálopevné přesvědčení, že svobodný muž, který má slušné jmění, se neobejde bez ženušky.“ Tak zní slavný úvod tohoto románu, živého a hlubokého obrazu života na anglickém venkově na konci 18. století, uprostřed lásky a konvencí. Povinná četba, pokud jste romantický typ.
- Bílé noci (F. M. Dostojevský) – Nejsnivější z děl ruského autora, kterého si musíte alespoň jednou v životě přečíst. Za teplých nocí bez západu slunce v opuštěném letním Petrohradě bloudí plachý, odcizený hlavní hrdina bezcílně mezi paláci a kanály a sní. Setkání s další bezesnou nocí mu dá naději na lásku, ale nemilosrdné ráno ho vrátí do reality.
- Obraz Doriana Graye (Oscar Wilde) – mistrovské dílo anglické literatury, které je inspirováno Goethovým Faustem. Vypráví příběh krásného Doriana, který zaprodá svou duši ďáblu, aby nikdy nezestárl, a začíná tak zhýralý život. Kniha v sobě skrývá mimo jiné též nejlepší Wildeovy aforismy, překvapivé a plné důvtipu.
- Prorok (Kahlil Gibran) – mezi nejprodávanější knihy všech dob patří překvapivě i tato sbírka básní v próze, které spojuje společná dějová nit, hledání duchovního rozměru a harmonie mezi myslí a přírodou, radostí a smutkem.
- Malý princ (Antoine de Saint-Exupéry) – Kdo by neznal tuto knihu? Pilot, který havaroval v poušti, potká podivného malého chlapce, který ho požádá, aby mu nakreslil beránka. Oba navážou přátelství a dítě prozradí, že je princem z planetky B-612, na níž žije sám a stará se o velmi marnivou růži. Cesta do světa fantazie a introspekce. Cesta přátelství a znovuzrození.
- 1984 (George Orwell) – mistrovské dystopické dílo, v němž jsou obsaženy nejznepokojivější prvky naší budoucnosti. V Oceánii vládne totalitní strana, které velí Velký bratr. Disidentství je nemožné. Vizionářská a fantastická kniha.
- Pán much (William Golding) – po havárii letadla ztroskotá dvanáct mladých chlapců na pustém ostrově. Zvolí si vedoucího, organizují směny, aby udržovali oheň. Situace se však zhoršuje, dochází k soupeření skupin a násilí, až se řád, demokracie a spolupráce ocitnou ve víru smrti.
- Na cestě (Jack Kerouac) – manifest beat generation, vypráví o cestách hlavního hrdiny po USA autobusem nebo stopem. Je to hymnus na svobodu proti materialismu a konzumu, filozofie cesty za každou cenu, má naléhavý, vizionářský, poetický styl. Byla napsána za tři týdny, podle některých pod vlivem kávy a benzedrinu, na roli papíru, který byl později vydražen za dva miliony dolarů.
Zdroj: libroterapia.net, libreriamo.it
