Říká se, že čas od času se pohádat pročistí vzduch. Občas může být hádka skutečně zdravá a produktivní a posune vás dál. Chce to ale vědět, jak se hádat „správně“.
I konflikt má totiž svá pravidla. A znáte je?
Naslouchejte
Člověka, kterým zmítají emoce, musíte nejprve vyslechnout. To mimo jiné znamená nenechat se strhnout svými vlastními emocemi, jinak druhého schopni poslouchat nebudete.
Nesuďte
Nikdy nevíte, čím si druhý člověk prochází. Třeba má závažné problémy zdravotní či rodinné a jeho nervy jsou zkrátka „na pochodu“. Pak stačí jen drobný impuls a hádka je v plném proudu. Za křikem bývá často strach.
Proč vlastně
Pokuste se rozklíčovat skutečný motiv, který do hádky druhého žene. O co jde? Snaží se něco získat? Snaží se něčemu vyhnout? Jestliže se vám podaří odkrýt skutečný cíl, může hádka změnit směr a přinést konstruktivní výsledek.
Nebezpečí úsměvu
Jste-li milý člověk, úsměv na tváři k vám prostě patří. Při hádce na něj však dejte pozor. Jakkoli vstřícným gestem může být z vaší strany, druhá strana ho může vnímat jako výsměch nebo projev vaší nadřazenosti.
Stanovení hranic
Ačkoli vám radíme druhého vyslechnout a nenechat se strhnout jeho emocemi, někdy už může být vyřčené takzvaně „přes čáru“. Zareagovat defenzivně by jen hádku eskalovalo, pomůže ale asertivita. V různých obměnách můžete použít větu: „Tímto způsobem se mnou nemluv!“
Nesnažte se přesvědčovat
Rozrušeného člověka stejně o ničem nepřesvědčíte, v danou chvíli totiž není schopen vás poslouchat, natož aby vaše argumenty rozumně zvážil. Maximálně dosáhnete protiargumentace a celý výstup se prodlouží. Takže nechte druhého být, než se trochu zklidní, v danou chvíli nemá smysl zkoušet jej přesvědčit o čemkoliv.
Na druhého nesahejte
Dotyk se běžně používá k uklidnění a vyjádření podpory. Rozrušeného člověka ale dotykem neuklidníte, navíc riskujete fyzický přesah konfliktu.
