Někteří lidé se stali oběťmi manipulace, aniž bychom tušili, že je s nimi manipulováno. Někteří manipulátoři jsou natolik dobří, že jejich oběť vůbec netuší, že je s ní manipulováno.
A naopak – někteří lidé s ostatními manipulují občas nevědomky, bez zlého úmyslu nebo pro „dobro“ své oběti.
„Manipulace je emocionálně nezdravá psychologická strategie používající lidé, kteří nejsou schopni požádat o to, co chtějí a potřebují přímým způsobem,“ řekla Sharie Stines, terapeutka z Kalifornie pro magazín time.com, která se specializuje na zneužívání a toxické vztahy. „Lidé, kteří se pokoušejí manipulovat s ostatními, se snaží ovládat ostatní.“
Existuje mnoho různých forem manipulace, od neodbytného prodavače po emocionálně zneužívajícího partnera – a některé chování lze snáze rozpoznat než jiné.
Strach, povinnost a vina – tři základní pocity obětí manipulace
Manipulativní chování zahrnuje podle známé terapeutky tři faktory: strach, závazek a vinu. „Když vámi někdo manipuluje, jste psychicky nuceni dělat něco, co pravděpodobně opravdu dělat nechcete,“ říká. Můžete mít strach z toho, že to neuděláte, jste povinni to udělat nebo se provinit, že jste to neudělali.
Ukazuje na dva běžné manipulátory: „tyrana“ a „oběť“. Tyran vás nutí cítit strach a může použít agresi, hrozby a zastrašování, aby vás ovládl, říká. Vyvolává v oběti pocit viny. „Oběť obvykle jedná ublíženě,“ říká Stine. Manipulátoři dokáží v ostatních vyvolat pocit, že oni jsou oběťmi, realita je ale taková, že problém způsobili oni, dodává.
Osoba, na kterou se zaměřují manipulátoři hrající si na oběť, se často snaží manipulátorovi pomoci, aby se přestal cítit provinile, říká Stines. Cílem tohoto druhu manipulace je donutit „pravé“ oběti udělat vše, co je v jejích silách, aby zastavila „utrpení“ manipulátora.
Oběť má pocit, že dělá vše špatně
Termín gaslighting se často používá k identifikaci manipulace, která přiměje lidi zpochybňovat sebe, svou realitu, paměť nebo myšlenky. Manipulativní člověk může podle Stinese překroutit to, co říkají ostatní, a udělat z nich ty špatné, vyvolají v ostatních pocit, že udělali něco nesprávně, když si nejsou zcela jisti.
Oběť může pociťovat falešný pocit viny nebo obranyschopnosti – jako by úplně selhali nebo udělali něco špatně, když ve skutečnosti tomu tak podle Stines není.
Manipulátoři nikdy nepřijmou odpovědnost.
Za každou laskavostí se skrývá manipulace
„Manipulátoři nikdy nejsou laskaví jen tak, bez ničeho na oplátku,“ říká Stines. „Pokud jsou kladeny nějaké podmínky, dochází k manipulaci.“
Stines označuje jeden typ manipulátoru jako „Pan Milý chlapík.“ Tato osoba může být nápomocná a udělat spoustu laskavostí pro ostatní lidi. „Je to velmi matoucí, protože si oběť neuvědomuje, že se děje něco negativního,“ říká. „Ale na druhou stranu, ke každému dobrému skutku je připojen řetězec – očekávání.“ Pokud nesplní očekávání manipulátora, bude oběť považována za nevděčníka, říká Stines.
Co dělat, když máte pocit, že jste obětí manipulace
To, jak na manipulaci reagujete, závisí z velké části na tom, jakému druhu manipulace čelíte.
Dobrá podpůrná skupina může pomoci, říká Stines. „Lidé v toxických vztazích musí někde slyšet protipóly.“ Jsou podmíněni tím, že si myslí, že interakce jsou normální. Někdo jim musí pomoci vymanit se z tohoto stereotypu.“
U jiných forem manipulace navrhuje Stines snahu nedovolit, aby se vás manipulativní chování osobně dotklo. „Použijte heslo: Pozor, neabsorbujte!“ poznamenává. Koneckonců: „Nejsme zodpovědní za pocity někoho jiného.“
Stanovení hranic může často hrát důležitou roli při udržování manipulace na uzdě. „Lidé, kteří manipulují, nemívají hranice.“ říká Stines. „Každý člověk má své vlastní zkušenosti a potřebuje vědět, kde končí a kde druhá osoba začíná.“ Manipulátoři mají často buď příliš pevné hranice, nebo jsou jejich hranice chaotické.“
Zdroje: time.com, cs.wikiqube.net
