Zapomenout na někoho, s kým jsme měli vztah, je velmi obtížné a ve většině případů prakticky nemožné. Znamenalo by to vymazat část našeho života tvořenou vzpomínkami a zážitky. Proč ale může být někdy obtížné zapomenout i na někoho, s kým jsme žádný skutečný vztah neměli?
Proč nedokážeme zapomenout?
I když se to může zdát zvláštní, často se stává, že nemůžeme dostat z hlavy určitou osobu, se kterou jsme z tisíce různých důvodů neměli žádný vztah, ale která nás přesto zaujala a líbila se nám natolik, že jsme si mysleli, že bychom s ní mohli žít.
Na vině je obvykle naše fantazie, která nám brání ukončit příběh, který se sice nikdy nezrodil, ale který jsme si představovali, že bychom mohli prožít. Nezodpovězené otázky a myšlenky na to, co mohlo být, nám brání zapomenout na toho, s kým jsme nikdy neměli vztah, ale kdo v našem srdci přebýval tak dlouho, aby ho už nikdy neopustil.
Ačkoli to není úplně totéž, má tato tendence mnoho společného s tím, co se v psychologii označuje jako efekt Zeigarnikové, podle něhož se při nedokončení nějakého úkolu vytvoří duševní stav napětí, který brání mysli začít něco nového.
Jde o mechanismus, který vzniká i pouhým naplánováním úkolu, u něhož mysl vysílá úzkostné zprávy, které nás tlačí k jeho dokončení a brání nám soustředit se na cokoli jiného. Podobně nebo velmi podobně, abychom zapomněli a už nikdy na určitého člověka nemysleli, je třeba udělat tečku a „uzavřít“ to, co jsme začali, i když jen v naší mysli.
Jak zapomenout na někoho, s kým jsme nikdy neměli vztah?
Především je důležité neskrývat to, co cítíme, sami před sebou. Přiznat si své pocity, minulé i současné, je prvním krokem k tomu, abychom je přijali a mohli je nechat za sebou.
I když jste s danou osobou ve skutečnosti nikdy „nechodili“, investovali jste do ní svou energii, emoce a myšlenky. Když si tuto skutečnost budete schopni uvědomit, aniž byste cokoli bagatelizovali, „dáte“ vše v mozku na správné místo a následně bude snazší „nechat vše odejít“.
Pokud byly vaše city jednostranné, pokud mezi vámi nebyla dostatečná fyzická nebo psychická přitažlivost, pokud se vaše „načasování“ neshodovalo, měli byste si říct pravdu.
Vždy existuje důvod, proč určitý vztah nezačal. Neustále přemýšlet o tom, co by bývalo mohlo být, nemá smysl a brání vám to zavřít dveře, které se ve skutečnosti nikdy neotevřely.
Důležitost času
Jinými slovy řečeno, kdyby to bývalo stálo za to na obou stranách, tak by vztah začal. Pokud to nestálo za to, tak proč byste měli zaměstnávat své myšlenky otázkami, které nemají důvod existovat?
Raději vyplňte svůj čas něčím, co vám přináší skutečné štěstí, a dejte sbohem představám, které existují jen ve vaší mysli a které navíc nemají nic společného s vaší přítomností.
Nakonec si dopřejte čas. Jistě, možná už ve skutečnosti uplynula spousta času, ale pokud jste v situaci, kdy stále nemůžete zapomenout na někoho, s kým jste nikdy neměli vztah, je třeba ho od této chvíle začít „opouštět“.
Zdroj: psicoadvisor.com, iodonna.it, psiche.santagostino.it
