Lidé si prostě nemohou pomoci, schopnost lhát je nám vlastní. Člověk by lhal, kdyby tvrdil, že nikdy předtím nelhal. Ve skutečnosti různé studie naznačují, že v průměru každý den řekneme jednu nebo dvě lži. Některé z těchto lží jsou tak zvaně milosrdné, jejich cílem je chránit něčí city, například: „Ty šaty ti sluší!“. V jiných případech mohou být lži mnohem závažnější. Problémem rovněž je, že mnoho lidí lži překvapivě špatně odhaluje.
Lhaní lze těžko odhalit, ale…
Přestože neexistuje jednoduché řešení nebo snadné poznávací znamení, že se někdo chová nečestně nebo lže, existuje několik užitečných indikátorů lhaní. Pomoci nám může jak samotná verbální, tak neverbální komunikace daného člověka.
Oči
Tuto taktiku jste již možná slyšeli. Někdo, kdo lže, může v rozhodující chvíli odvrátit zrak. Lidé při lhaní často odvracejí zrak, protože se snaží přemýšlet o tom, co říct dál. Existují ale i důkazy, že někteří lháři tuto strategii znají, a tak se při lhaní naopak druhým upřeně dívají do očí.
Ústa
Lidé, kteří lžou, častěji špulí rty, když jsou jim kladeny citlivé otázky. Špulení rtů může také naznačovat, že se někdo necítí na to, aby se zapojil do probíhající konverzace. Je to instinktivní reflex, který znamená, že člověk nechce mluvit. Můžeme si také všimnout, že si lhář automaticky přikládá ruce na ústa.
Když neříkáte pravdu, chcete instinktivně zakrýt zdroj lži – ústa – aby nikdo nepoznal, že lžete. To je ale příliš zjevné, a tak to lidé často maskují tím, že se drbou na nose. To dává jejich ruce alibi, proč ji mají přes ústa.
Pocení
Při lhaní se spouští autonomní nervový systém. To může způsobit, že se lháři potí v T-oblasti obličeje, tedy na čele, v okolí úst a brady. Nebo též pociťují suchost v ústech a očích, a proto nadměrně mžourají nebo mrkají, koušou se nebo si olizují rty a těžce polykají.
Hlas
Když jsou lidé nervózní, svaly umístěné v hlasivkách a jejich okolí se napínají, což je instinktivní reakce na stres. To může vést k tomu, že hlas zní výše než obvykle. V hlase lháře si také můžete všimnout skřípání a praskání. Lidé, kteří lžou, mají rovněž tendenci zvyšovat hlas.
Ruce
Lháři mají tendenci dělat přehnaná gesta rukama. Když lidé lžou, mají také tendenci směřovat dlaněmi od sebe. Je to nevědomý signál, který naznačuje, že zadržují informace, emoce, nebo dokonce lžou. Sledujte také, zda se jejich ruce přesunou do vnitřních kapes nebo je zasunou pod stůl – kamkoli mimo váš dohled.
Neklid a vrtění
Šoupání nohama, kývání tělem dopředu a dozadu či pohybování hlavou do stran může být také známkou klamání. Když jsou lidé nervózní a lžou, dochází ke kolísání autonomního nervového systému. Tyto výkyvy nervového systému mohou u lidí vyvolat pocit brnění nebo svědění na těle, což vede k většímu vrtění a škrábání.
Pozor na některá slova
Věnujte pozornost tomu, co říkají. Fráze jako „upřímně“ či „chci k tobě být upřímný“ nebo „tady je pravda“ mohou být známkou toho, že se lhář příliš snaží druhého přesvědčit, že mluví pravdu. Dokonce i používání vycpávkových slov, jako jsou „jako“ a „hm“, může naznačovat lhaní. Výzkumy zjistily, že mluvení s větším počtem vycpávkových slov často znamená klamání, lidé mají tendenci tato slova používat častěji, když se snaží získat čas na to, aby vymysleli, co říct dál.
Přílišné mluvení
Také když někdo mluví stále dokola a poskytuje příliš mnoho informací a informace, které nebyly požadovány, například s přemírou detailů, je vysoká pravděpodobnost, že neříká pravdu. Lháři mají tendenci hodně mluvit a doufají, že jim ostatní uvěří díky jejich zdánlivé otevřenosti a společenskosti.
Zdroj: forensicscolleges.com, time.com, journals.plos.org
